Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

 
Projektanti jezů pečlivě naslouchali hlasům ekologů, vzali v potaz všechny jejich námitky a ustoupili až na nejzazší mez. Znamená to, že výška jezů bude výrazně nižší než původně navržená a stavba v konečné podobě nebude mít negativní vliv na faunu a floru.

?Jestliže Německo v souladu s plánem na zlepšení plavebních podmínek obsaženým v ?Bundesverkehrs ? wegeplane? od roku 1992 zlepšuje plavební podmínky na Labi od státní hranice s ČR po Magdeburk tak, aby v roce 2006 byl zajištěn ponor plavidel 140 cm při přirozeném průtoku v průměrném roce po dobu 345 dnů, u nás se stále výstavba dvou nízkých jezů s prohrábkou dna řeky mezi Střekovem a státní hranicí v Hřensku odsouvá. Přitom ČR je od roku 1997 signatářem Evropské dohody o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu (AGN) a má za povinnost zlepšit plavební podmínky na Labi pod Ústím nad Labem. Výstavba jezů na tomto úseku řeky není záměrem poslední doby, ale byla součástí plánu na splavnění Vltavy a Labe, z části realizovaná již v počátku minulého století.

Dnes plnosplavnost řeky v délce 170 km z Ústí nad Labem až do Chvaletic se zajišťuje 21 jezy. Vodní díla na Labi pod Ústím n. L. zamýšleli postavit již naší předkové. V období 1. republiky se podařilo postavit největší a poslední český jez na Labi, dnešní národně kulturní památku, Masarykovo zdymadlo Střekov.

Na novém projektu zlepšení plavebních podmínek na dolním Labi se podíleli přední odborníci ve vodní dopravě, vodním hospodářství a ochraně životního prostředí ČR. Celkem bylo vypracováno sedm variant. Razantně, až po krajní mez bezpečnosti plavby, bylo sníženo vzdutí jezu v Malém Březně ze 6 metrů na 2 metry (Střekov má 8 metrů) a bylo posunuto místo výstavby jezu z dříve uvažované lokality Dolní Žleb k Prostřednímu Žlebu.

Úpravy pro zlepšení plavebních podmínek plně respektují požadavky ochránců přírody na zachování hladiny řeky v přírodovědecky významných úsecích Labe jako je oblast Svádova, Nebočad a další. Přirozené kolísání hladiny bude i nadále zachováno v místě výskytu vzácného drobnokvětu pobřežního a pro migraci bobra bude sloužit u nízkých jezů boční koridor spojený s rybím přechodem. Na ekologická opatření počítá projekt s částkou téměř 132 milionů korun. Celkem by se na nové nízké labské jezy, plavební komory, prohrábky dna řeky a na další práce mělo vynaložit 6,2 miliardy korun s návratností 18 let.

Projekt podpořili při oboustranném jednání v říjnu loňského roku předsedové vlády ČR a SRN. Studená sprcha naopak přišla letos v březnu z MŽP ČR, které k tomuto záměru opakovaně vydalo nesouhlasné stanovisko. To vyvolalo silnou negativní reakci českých dopravních odborníků, vodohospodářů, úřadů i vedení Ústeckého kraje, měst a občanů. Odborná veřejnost očekává, že nová vláda v přípravě této strategické stavby bude úspěšnější.