Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

 
Kapitán lodě Osman Bahri, která převáží 30.000 tun ropných produktů, nespouští oči z přídi své lodě dlouhé 171 metrů a sleduje břehy 30 kilometrů dlouhé úžiny. "Je to jeden z nejobtížnějších průlivů, které znám, rozhodně nejnebezpečnější na severní polokouli," soudí turecký kapitán, který brázdí moře 39 let a ze skromnosti nechce prozradit své jméno. "Vidíte ten proud? Je jak řeka!" ukazuje prstem na víry kolem ohbí Yenikoy v první severní třetině Bosporu. "Nejvíc se bojím kritické 60stupňové zatáčky," dodává.
Právě na tomto místě, necelých deset metrů od břehu, ukončil loni 20. prosince svou nekontrolovatelnou plavbu tanker s 5500 tunami kyseliny sírové, než mohl být bez havárie odtažen. "Většina neštěstí se přihodí zde, máte-li příliš vysokou rychlost, žene vás ke břehu proud," vypráví tento námořník, který projíždí Bosporem v průměru jednou měsíčně. Loni použilo průliv na 45.000 lodí, mezi něž nejsou zahrnuty ty, které denně spojují evropský kontinent s asijským pobřežím. "Pět stupňů na levobok, pomalu, pak držte směr 215 stupňů," volá kapitán. Zjišťuje, že se jeho loď kvůli proudu stále otáčí opačným směrem.
Rychlost v průlivu omezily turecké úřady, které se snaží provoz omezit, na deset uzlů (téměř 16 kilometrů za hodinu). Tento úkol je však obtížný, protože průliv je podle dohody z Montreux z roku 1936 součástí mezinárodních vod. Turecko v nařízení vydaném v roce 1998 žádá, aby lodě delší než 200 metrů provázel turecký lodivod, připomíná šéf námořní dopravy na státním sekretariátu Taner Ciftci. "To by mělo být povinné pro mnohem menší lodě," soudí kapitán lodě Osman Bahri, podle něhož je dohoda z Montreux "překonaná, protože tehdy tudy projely tři lodě týdně, a to ještě mnohem menší" než dnes.
Podle Ciftciho se Bosporem v roce 2002 přepravilo 120 milionů tun ropy a jejích derivátů, v roce 2003 se očekává transport 180 milionů tun a ke konci roku 2005 až 250 milionů tun. "Turecké průlivy nemohou takový nápor snést a vláda neustále pracuje na opatřeních, která by posílila bezpečnost," vysvětluje Ciftci. Do konce roku bude v průlivu v provozu osm radarových stanic, které přibudou k osmi stanicím, které již střeží Marmarské moře a Dardanely otevírající cestu do Egejského moře. "VTS (Vessel Tracking System) bude hrát významnou roli pro posílení bezpečnosti," tvrdí Taner Ciftci, "protože umožní zjišťovat, kdy lodě nerespektují pravidla provozu, což je velmi důležité z hlediska ochrany životního prostředí." "Nejsem si jist, zda to bude mít přímý vliv na bezpečnost," namítá kapitán lodi Osman Bahri, který čekal deset hodin na povolení vjet do průlivu, ale stejně se hned ocitl po boku dalších lodí.

Podle tureckého sdružení Mír s přírodou je "každé opatření dobré", aby se snížila "četná" rizika, která mohou hrozit uprostřed města s téměř 12 miliony obyvatel. "Nehlásáme zákaz tankerů, ale vyzýváme k omezení jejich rozměrů tak, aby je bylo možno vzít v případě nehody do vleku," vysvětluje jeho místopředsedkyně Iklil Caliskan. Turecko nyní zakazuje průjezd lodí delších než 300 metrů. Bospor, který má v nejužším místě 700 metrů, je považován za čtvrtý nejnebezpečnější průliv na světě po Pas de Calais, Singapuru a Malacce.