Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

 
Vyhněte se i shlukům vajíček, mohou být jedovatá. Nemáte-li háčky improvizujte, vyrobte z kusu drátu, kovu, kapesního nože. Zkuste vyrobit i třpytku z přezek či sponek. Vlasce pokud možno nenavýjejte na holé ruce nebo na nafukovací části člunu. Sůl na vlasci vytváří ostrou hranu která vás může nepříjemně pořezat. Máte-li rukavice noste je vždy při práci s úlovky, ochrání vás před zuby, ostrými ploutvemi a kosticemi. Pod plavidlem můžete natáhnout /máte-li/ síť nebo volnou látku. Její stín přiláká ryby k pobytu. V noci vám pomůže svítilna přilákat ryby k hladině.

Může se vám podařit ulovit unaveného ptáka, který využije váš člun k odpočinku. Nechte ho v klidu usadit...
Mořské chaluhy a řasy jsou k dispozici podél pobřeží i na volném moři. Jezte je střídmě a hlavně postupně přivykejte tělo vzestupným dávkováním. Neuvyklý organizmus reaguje prudkými průjmy a ty pak zbytečně oslabují a berou potřebné tekutiny. Nepožívejte je ani máte-li nedostatek vody, trávení zelených řas odnímá tělu dost tekutin.
Plankton je složen z drobných rostlinek a živočichů, vznáší se ve vodě a je volně unášen proudy s jen nepatrným vlastním pohybem. Lovit se dá vlečnou sítí. Opět je třeba uvykat tělo postupnou konzumací. Plankton je bohatý na proteiny, uhlohydráty a tuky. Obsahuje však také chitin ze skořápek měkkýšů a celulózu nekonzumujte ho tedy nikdy příliš velké množství. Jeho trávení předpokládá dostatek vody v těle! Vylovený plankton musíte před konzumací dobře prohlédnout a odstranit z něj chapadla medúz, ostnaté druhy a želatinový plankton, který obsahuje hlavně mořskou vodu. Je-li získáno velké množství ostnatého planktonu vyplatí se nechat jej usušit a pak rozdrtit.
V záchranném člunu se zbytečně nevystavujte slunci. Chraňte si hlavu a hlavně oči.

Nebezpečí hrozí na moři i od živoucích obyvatel hlubin. Nejznámější jsou žraloci. Ocitnete-li se ve vodě pozorujte bedlivě okolí kde se žralok může objevit. Zachovejte maximálně klid a pouze splývejte. Musíte-li plavat, plavte energicky a pravidelně. Nedělejte trhavé pohyby, neplavte zbrkle a nepravidelně, žralok by vás mohl považovat za zraněnou rybu. Při plavání před žralokem neprchejte, ale čelte mu a plavte na boku energickými, pravidelnými tempy. Případný útok odrážejte kopnutím, nožem nebo tvrdým předmětem do nosu, očí a žáber. Holou ruku používejte až v krajním případě. Močit do vody musíte v krátkých a rychlých dávkách s větší přestávkou. Když jste ve vodě ve skupině utvořte kruh aby jste se vzájemně mohli lépe soustředit na odrážení útoků.

Když se plavíte na člunu, nechytejte ryby když jsou žraloci nablízku. Chytíte-li malého žraloka je důležité ho dobře omráčit než bude vytažen na člun. Větší úlovek raději odřízněte hrozí poškození člunu a zranění osob. Navíc zmítání uloveného žraloka přiláká další exempláře, které ho mohou napadnout a roztrhat. Krev a skupinový útok vyvolává u žraloků alimentární frenesii a v tomto stavu pak útočí všechny druhy a na vše. Neosvěžujte si paže a nohy ve vodě, žraloci většinou nevyskakují z vody za kořistí a tudíž jsou lidé na člunu relativně v bezpečí. Nevhazujte nic do vody, výkaly, zvratky i odpadky shromažďujte a vyhazujte najednou a co nejdále od lodi. Žraloci jsou aktivnější v noci. Zejména pak za soumraku a za svítání vyplouvají blíže k hladině a do mělčích vod. Jsou lákáni pachem biologických odpadů, krví a třepetavými pohyby jaké odpovídají raněným rybám.
Ne každá ploutev na hladině musí být zákonitě žralok. Delfíni, sviňuchy větší ryby, ale i rejnoci někdy stočí ploutve vzhůru a vypadají pak jako dva u sebe plovoucí žraloci.

Častým rizikem pro plavce jsou medúzy. Vyskytuje mnoho druhů medúz a zdaleka ne všechny jsou již známé. Největší exempláře mají průměr těla až 2m a délku chapadel až 30m.
Medúzy mají po celém těle a na chapadlech žahavé buňky které způsobí na nezakryté kůži bolestivá poranění. Jsou až smrtelně nebezpečné, požahání tzv. mořskou vosou zapříčiní smrt od 30 sekund do tří hodin. Vyhýbejte se všem medúzám a to zdaleka, jejich špatně viditelné žahavky mohou splývat ve vodě i mnoho metrů daleko. Po bouřce plavou ve vlnách odtržená chapadla a i ta vám mohou způsobit poranění. Stejně tak se nedotýkejte mrtvých medúz vyplavených na břeh. Při postižení odstraňte ihned chapadla kousky medúzy z povrchu těla. Při odstraňování používejte kousky oděvu nebo třeba chaluhy. Rozhodně ránu ničím netřete, třením se žahavé buňky ještě více aktivují. Nikdy ránu nevysávejte. Popálení může vyvolat křeče proto se snažte co nejrychleji dostat z vody nebo aspoň zajistit bezvládné tělo před utopením. Postupné ochrnutí svalstva hrozí zástavou dechu, je třeba počítat s možnou potřebou umělého dýchání. Pro zmírnění účinku jedu je ránu dobré ošetřit: mýdlem, citrónovou nebo jinou ovocnou šťávou, nebo i močí.

V blízkosti skal, jeskyní, děr a vraků se vyskytuje mořský okoun. Je troufalý a velmi zvědavý. Raději se vyhněte setkání.
V děrách a rozsedlinách žijí murény, zaútočí když se cítí ohrožená nebo vyrušená. Když se do vás zakousne je nutné jí uříznout hlavu což je u kluzkého tvora velmi obtížné.
Mořští hadi jsou sice velmi jedovatí, ale pokud je nebudete přímo chytat tak se vám zdaleka vyhnou.
Barracuda je velmi dravá a pohybuje se často v hejnech. Zaútočit může když je ve vodě krev. Nenoste na těle nic lesklého co by na barracudu působilo jako třpytka.

Kosatka dravá se pohybuje v hejnech a padesáti jedinců. Někdy zaútočí na všechno co se pohybuje nebo splývá při hladině. Obecně sice na lidi neútočí, ale máte-li možnost opustit vody ve kterých se objeví kosatky, udělejte tak ihned. Na ledových plochách se nezdržujte dlouho v blízkosti tuleňů aby si vás kosatka nespletla s oblíbeným obědem. Kosatky lidi nevyhledávají a zranění hrozí spíše v omylech.

Jedovaté ryby se vám také většinou sami vyhnou. Pozor si dejte v korálových útesech a na mělčinách kde můžete na jedovatou rybu šlápnout. Sami od sebe mohou zaútočit pokud budou chránit své teritorium při rozmnožování. Velké riziko je při požití jedovatých ryb. Rybí toxiny jsou i smrtelně jedovaté, po prvních příznacích otravy je třeba vyvolat zvracení a hodí se i projímadlo. Příznaky jsou například, znecitlivění, pocení, obrácené vnímání teploty, dávení, křeče. Pokud dojte vnějšímu kontaktu a jed se dostane do těla kůží vypláchněte ránu rychle vodou. Nařízněte ránu a odsávejte jed i krev. Odsávejte i v případě, že nemůžete ránu rozříznout. Odsajte co nejvíc jedu. Ponořte zasaženou část těla do horké vody na 30 až 60 minut. Voda by měla být co nejvíc horká, kolik postižený vydrží. Rány na hlavě nebo na trupu které nelze ponořit ošetřujte horkými obklady. Po koupeli nebo přikládání obkladů ránu pečlivě vyčistěte. Naneste na ránu antiseptický prostředek a obvažte čistým obvazem. V případě potřebu je možné stejný postup jako při léčbě šoku.

Mořští slimáci a plži jsou nebezpeční při překonávání korálových rifů a na písčitém pobřeží. Buďte maximálně ostražití. Jsou vybaveni ostny kterými vstříknou do těla jed. Místo po bodnutí zmodrá a oteče, znecitliví. Svědivá, řezavá a pálivá bolest se rychle posouvá do celého těla. Řádově v hodinách hrozí smrt následkem ochrnutí svalstva a následného kómatu. Neexistuje žádný specificky účinný způsob léčby, aplikujte horké obklady a ponoření do horké vody. Počítejte s možnou potřebou umělého dýchání.

Hlavonožci se ukrývají v podmořských děrách a před lidmi prchají. Dojde-li ke kousnutí zanechá ostrý zobák chobotnice dvě ranky které hojně krvácejí a rána brzy oteče. Chobotnice při kousnutí vpraví do rány jed, který způsobuje pálivou, svědivou a řezavou bolest. Smrtelně nebezpečná je chobotnice kroužkatá která se vyskytuje u východního pobřeží Austrálie a není proti jejímu jedu žádný známý protilék.

Opatrnost je na místě vždy a všude, ale na moři je nezbytná a jste-li navíc jednou trosečníky kteří přežili ztroskotání lodi, musíte svému unavenému štěstí vydatně pomáhat.

Převzato z www.lastminutecharter .