Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

 
Radiační pozadí na místě havárie je podle slov náčelníka hlavního štábu vojenského námořnictva admirála Viktora Kravčenka normální a ekologická katastrofa nehrozí.

Mluvčí ministerstva obrany Nikolaj Děrjabin oznámil, že se podařilo zachránit jednoho člena posádky Maxima Cibulského. Vytažena byla těla dvou mrtvých námořníků. Podle agentury Interfax, která se odvolává na zdroje ve štábu Severní flotily, se podařilo zachránit čtyři členy posádky. To však jiné zdroje nepotvrdily. Podle agentury ITAR-TASS sedm osob zůstalo v trupu ponorky. Záchranné práce, které prý začaly půldruhé hodiny po havárii nehledě na prudký déšť, pokračují. Voda v Barentsově moři je kolem deseti stupňů Celsia. Podle oficiálních představitelů naděje na přežití zbývajících členů posádky v těchto podmínkách je minimální. Ve vodě prý mohli vydržet nanejvýš půl hodiny.

Podle Kravčenka v době přepravy vypukla v Barentsově moři bouře. Čtyři pontony, na kterých byla tažena, se utrhly, ponorka se převrátila a klesla do hloubky 170 metrů. K-159 byla podle ruského ministerstva obrany vyřazena v červnu 1989 a kotvila na základně Gremicha asi 400 kilometrů východně od Murmansku. Její dva jaderné reaktory byly odstaveny a zakonzervovány a na její palubě nebyly žádné zbraně. Není však prý vyloučeno, že v podmořském plavidle byly stále aktivní komponenty. Ve čtvrtek byl zahájen odtah do doku Škval ve městě Poljarnyj, kde mělo být vyloženo jaderné palivo a ponorka postupně zlikvidována. Ostrov Kildin, poblíž kterého ponorka havarovala, je jedním z nejvzdálenějších a těžko přístupných míst v Murmanské oblasti. Právě kvůli jeho poloze tam delší dobu byly dislokovány vojenské námořnické základny. Na ostrově se nacházely také raketové šachty. Podle Kravčenka bude jaderná ponorka K-159 z mořského dna vyzvednuta.

Televize NTV citovala vojenský zdroj, podle něhož jde o "absurdní situaci", neboť plavidlo neměla žádnou hodnotu. "Byl to jen kus plechu, zatímco lidé zahynuli," uvedl. O havárii byl dnes informován ruský prezident Vladimir Putin, který je od pátku na návštěvě Itálie na pozvání italského premiéra Silvia Berlusconiho. Zatím incident nijak nekomentoval. Na pokyn ministra obrany Sergeje Ivanova do Severomorsku, kde je dislokována základna Severní flotily, dnes ráno odletěl velitel vojenského námořnictva admirál Vladimir Kurojedov a hlavní vojenský prokurátor Alexandr Savenkov. K-159 byla součástí Severní flotily 25 let. Jde o jednu z prvních sovětských jaderných ponorek. Podle klasifikace NATO patří do třídy November (Listopad). Vyrobena byla v roce 1963 jako jedna z posledních ze série Leninskij komsomol. Její délka byla 107 metrů, šířka 7,9 metru, výtlak 4000 tun, potápěla se do hloubky 300 metrů a její posádku tvořilo 104 osob. Ve výzbroji měla osm torpéd. Balistické rakety nenesla. Byla určena k hlídkování v severních mořích. Byla schopna autonomní plavby po dobu dvou měsíců. V roce 1970 při manévrech u španělských břehů se potopila jedna z podobných ponorek K-8. Příčinou havárie prý byl požár, který vypukl kvůli elektrickému zkratu. Tehdy zahynulo 52 z 80 členů posádky. Rusko si před čtrnácti dny připomenulo zatím nejhorší tragédii v dějinách jeho námořnictva - havárii jaderné ponorky Kursk. Exploze 12. srpna 2000 toto podmořské plavidlo potopila rovněž v Barentsově moři. Všech 118 námořníků na palubě tehdy přišlo o život. Prezident Vladimir Putin byl kritizován, že nepřerušil dovolenou a osobně nepřijel do Severomorsku.


Přehled větších nehod ruských (a sovětských) jaderných ponorek od počátku šedesátých let 20. století:
4. července 1961 - Kapitán a sedm členů posádky zahynulo při úniku radiace z prasklého potrubí v jedné z prvních sovětských jaderných ponorek K
19. 8. října 1967 - Při požáru na sovětské jaderné ponorce K-3 "Leninský Komsomol" zemřelo 39 osob.
8.-10. března 1968 - Ponorka K-219 se třemi jadernými raketami na palubě se potopila severozápadně od Havajských ostrovů: přes 70 lidí se utopilo.
12. dubna 1970 - Požár na jaderné ponorce K-8 nedaleko Bermud v Atlantském oceánu. Počet obětí neuveden. 24. února 1972 - Na 28 obětí si vyžádal požár na jaderné ponorce K-19 "Hirošima".
14. června 1973 - Jaderná ponorka K-56 ze sovětské tichomořské flotily se vinou důstojníků srazila s plující laboratoří Akademik Berg. Nepřežilo 27 osob.
31. srpna 1973 - Při havárii zařízení k odpalování raket na ponorce K-219 ze severní flotily se otrávilo několik členů posádky parou vzniklou z komponentů paliva.
24. června 1983 - Jaderná ponorka K-429 se potopila u pobřeží Kamčatky: 16 mrtvých.
18. června 1984 - Požár na jaderné ponorce K-131 ze severní sovětské flotily. Nepřežilo 13 osob.
10. srpna 1985 - Výbuch při výměně paliva na jaderné ponorce v loděnici v zálivu Čažma na Dálném východě. Záření, které v epicentru výbuchu dosáhlo 90.000 rentgenů za hodinu, zamořilo široké okolí. Ihned zahynulo 10 osob, později zemřely na následky ozáření další desítky lidí.
3. října 1986 - Při požáru na ponorce K-219 vyzbrojené šestnácti jadernými balistickými raketami a dvěma jadernými torpédy zemřeli asi 1000 kilometrů severovýchodně od Bermud čtyři lidé. Ponorka se potopila o tři dny později.
7. dubna 1989 - Požár na ponorce "Komsomolec", která se potopila se dvěma jadernými torpédy na palubě v mezinárodních vodách v Norském moři. Ze 69 členů posádky jich zahynulo 42.
29. května 1992 - Při opravě jaderné ponorky na základně na poloostrově Kola vybuchl kompresor: jeden voják zahynul a čtyři byli zraněni.
14. srpna 2000 - V Barentsově moři se potopila jaderná ponorka Kursk, všech 118 členů posádky zahynulo. 30. srpna 2003 - Vyřazená jaderná ponorka K-159, na jejíž palubě bylo deset členů posádky, se potopila v Barentsově moři. Jednoho námořníka se podařilo zachránit.