Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

 
Přes pobouření, které vyvolaly fotografie ptáků a pláží zalitých olejem, bylo totiž přijato jen málo opatření k tomu, aby se podobná katastrofa neopakovala. Ve Španělsku a Francii, které byly zasaženy nejvíc, už nejhorší pominulo. Letní turistická sezona na francouzském atlantickém pobřeží nebyla nakonec havárií poškozena tak, jak se zpočátku čekalo, a i v nejvíc postižené oblasti, španělské Galicii, bylo prý uvedeno do normálního stavu 95 procent pobřeží. Ale v moři je stále rozptýleno několik tisíc tun částeček oleje a na pobřeží se dostávají stále nové černé kuličky nečistoty. V Galicii se o jejich odstraňování dál snaží 600 lidí, v létě jich ovšem bylo zapotřebí 4000. Sporadicky jsou zasahovány také Baskicko a Akvitánie. Pořád je zde také těch 13.000 tun oleje, které zůstaly v útrobách rozlomeného tankeru, potopeného 270 kilometrů od španělského pobřeží. Podle posledních odhadů by jejich odčerpávání mohlo začít na jaře. Představitelé španělské ropné společnosti Repsol tvrdí, že všechny štěrbiny v plášti tankeru byly zaceleny a že by tak měly vydržet dvacet let. Ekologové ale říkají, že denně se z vraku dostane do moře 700-1000 kilogramů oleje. Úřady postižených francouzských a španělských oblastí se snaží koordinovat svůj postup, vypracovat jednotný systém analýzy, předávání informací a varování, ale zásadnější preventivní opatření, která nutně musejí mít celoevropský rozsah, stále chybějí. Teprve nedávno schválila Evropská unie dílčí zákaz vplouvání nebezpečných tankerů do přístavů členských zemí. V únoru příštího roku mají přímořské země unie určit své přístavy, které budou v případě nouze fungovat jako útočiště pro tankery, jež se ocitnou v potížích. Nebude ale jednoduché veřejně říci, že ten či onen přístav bude v podstatě obětován. (Podle Francouzů mělo právě to udělat v případě Prestige Španělsko - odtáhnout poškozenou loď do některého ze svých přístavů, ne na otevřené moře.) Mezitím pokračují dohady o tom, jak velké škody vlastně havárie Prestige způsobila. Pojišťovací společnost FIPOL je odhaduje na 1,1 miliardy eur (asi 35 miliard korun). Rovnou ovšem říká, že má na kompenzace jen ve výši 15 procent této částky, takže poškození se snaží domoci peněz i jinými cestami, včetně třeba žaloby na španělskou vládu, která podle nich situaci nezvládla. Světový fond na ochranu přírody (WWF) mluví o škodách ve výši osm miliard eur v rozpětí deseti let. Zahrnuje do toho jak náklady na čištění pobřeží, tak škody, které byly a ještě budou způsobeny na floře a fauně postižených oblastí.

Klade také symbolickou otázku, jak vyčíslit hodnotu ptáka, který zahynul pod příkrovem oleje. Ptáků přitom údajně zahynulo na 250.000, což by byla největší ekologická katastrofa svého druhu v Evropě. Další organizace na ochranu životního prostředí, Greenpeace, navíc soudí, že nejzápornější důsledky katastrofy se objeví ve střednědobé a dlouhodobé perspektivě, protože znečišťující látky se přes potravinový řetězec dostanou do většiny organismů. Jasno není ani ohledně příčiny katastrofy. Jejím zjištěním se souběžně a ve vzájemné koordinaci zabývají španělští a francouzští vyšetřovatelé. Zatím to vypadá tak, že šlo o kombinaci faktorů, z nichž žádný není prioritní ve vztahu k ostatním, říká francouzský soudce Bernard Simier. Nikdo tedy také zatím nebyl potrestán. Řecký kapitán lodi byl propuštěn z vazby v únoru, proti majiteli lodi nebyly podniknuty žádné sankce a společnost, která loď pronajala, si jen změnila jméno a působí dál.