Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

 
Tyto podmínky vydrželi jen skutečně odolní jedinci. Ostatně přirozený výběr nedovolil slabým povahám dlouhodobě přebývat na palubách lodí. I když v touze po dobrodružství se nechávali najímat jako řadoví členové posádek, přirozený výběr udržoval odbornou zdatnost vracejících se námořníků na vysoké úrovni. (Kdo zažil nostalgii námořního pohřbu, dá mi jistě za pravdu).
Přesto se ani těm nejodolnějším jedincům nevyhýbala řada nemocí, kurdějemi počínaje a mořskou nemocí konče. S kurdějemi si moderní vitamínové preparáty poradily, mořská nemoc (nemoc námořníků - odborně cirhóza jater) je stále postrachem řady posádek.
V námořních kurzech se dozvíme základy chování v extrémních podmínkách. Adeptům je vštěpováno, že trosečníci neumírají hladem, ale na dehydrataci. Zkušební komisaři kladou důraz především na bezpečnost provozu na moři. Proto se klade důraz na pravidla míjení plachetnic a bezpečnost posádek, tedy boj s dehydratací. Že se otázka bezpečnosti bere vážně je vidět při zavážení zásob do lodí před vyplutím. Každá plachetnice, přestože je vybavena několikasetlitrovým tankem na vodu, je doplňována tekutinami nad předepsaný limit.

Každá loď má předepsanou hierarchii posádky, obvykle bývá jasné kdo je kapitán a kdo si na něj pouze hraje. To zabezpečuje dělbu práce na lodi. Častou chybou u nesehraného týmu je, že se ztrácí rozdíl na nižších úrovních a každý chce stihnout všechno. Tento stav se může profilovat až do akutního, někdy i do chronického stadia mořské nemoci. Nastupující stav bývá často přehlédnut, nebo bagatelizován, protože se obvykle vyskytuje u všech členů posádky. Projevuje se typicky nevolností, nutkáním ke zvracení, bledostí v obličej.
Akutní stadium mořské nemoci pak přechází v chronický stav, odborně diagnostikován jako cirhóza jater. Hovoří se pak o závislosti a doporučuje se odborné léčení. Závislost je pak důvodem, proč se řada skipperů, byť i nedoléčených, opět vrací na moře.

Tento článek si klade za cíl informovat především laickou veřejnost a napomoci včasné diagnóze mořské nemoci.

Akutní stadium se projevuje stavem, kdy postižený jedinec již není schopen se sám o sebe postarat. Lékaři v takových případech doporučují postiženého uložit do stabilizované polohy, ale nikdo dostatečně nezdůrazňuje, že je ji třeba provádět pouze na levém boku. Jinak může dojít k otlaku ztvrdlých jater a dlouho se hojícím ranám na kůži. Následující obrázky dokumentují jak se může viditelným způsobem projevit na kůži otlak od ztvrdlého orgánu.





















Ztvrdlý orgán ?kamenná játra? s ohledem na své umístění v břišní dutině, výrazným způsobem porušuje rozložení hmotnosti. To vede pak ke známým projevům počínající mořské nemoci, ztráta stability ? námořnický krok. Všimněte si vyklenutí břišní dutiny a následného posunutí těžiště těla.






















Platí, že dlouhodobý nedostatek příjmu tekutin (dehydratace) vede k tvorbě ledvinových kamenů. Naopak dlouhodobý zvýšený příjem tekutin vede k projevům mořské nemoci (cirhóze jater).





































První pomoc při akutních projevech mořské nemoci

Základním pravidlem je klid na lůžku či v kajutě. Nedoporučuje se v takových stavech postiženého dále stresovat úkoly (navigace, refování plachet). Řada frekventantů kurzů námořní plavby zcela automaticky zaujímá stabilizovanou polohu v sedě. Správné provedení ukazují následující obrázky.





















Správně provedená stabilizovaná poloha vsedě. V této poloze lze zůstat libovolně dlouho. Omezení jsou dána jen prostorovými možnostmi lodi a počtem postižených členů posádky.





















Obrázek ukazuje důsledek nesprávně ordinované předchozí léčby (stabilizovaná poloha vleže na pravém boku). Dobře patrné jsou otlaky vzniklé projekcí ztvrdlých jater na povrch kůže pravého boku. Skipper byl po přistání předán na doléčení do domácího ošetření.

Správné zvládání projevů mořské nemoci lze nacvičit během prvních dnů plavby organizovaným školením posádky. Tento přístup se ukázal jako dostatečný. Ze zkušeností řady lodí se ukazuje, že informovaná posádka je nastupující stavy schopna zvládat zcela samostatně a cizí pomoc obvykle není nutná.

Přehledová tabulka obsahu vody v různých nápojích

	Procentuální zastoupení vody[%]
Voda	100
Pivo	96
Víno	89
Rum, vodka	60

Z tabulky je zřejmé, že i v rumu je stále 60% vody. Toho si je dobře vědoma většina skipperů. Lékaři namítají, že alkohol odvodňuje. To je pravda a může skutečně nastat případ, kdy vypitá tekutina bude v zápětí vyloučena. Mnohdy je to boj s časem. Je třeba pít rychleji než je rychlost vylučování tekutiny organismem. Tak např. při vypití jedné lahve vodky dojde k vyloučení vody organismem. Ztracené tekutiny je třeba následně doplnit vypitím další lahve. Ostatně to je věc dobře známá. Žádný skipper nebude ochoten vypít příliš velké množství vody. Piva či vína vypije podstatně více. Přesto mnohdy trpí deficitem vody a to následně vede ke kontinuálnímu doplňování tekutin během celé plavby, mnohdy nad míru, kterou by bylo ochotno akceptovat jeho okolí na pevnině.

Doufám, že uvedený článek pomohl alespoň částečně objasnit projevy mořské nemoci a čtenáři si tak mohou udělat lepší představu co to znamená, když nám skipper řekne, ?měl jsem mořskou nemoc, obracelo mi to vnitřnosti naruby?.