Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

 
Jeho rozhodnutí by mělo utlumit polemiku, která se kolem případu rozpoutala a v níž francouzský tisk nešetřil slovy jako fraška, ponížení, ostuda, Trafalgar.

Chirac se rozhodl bezprostředně poté, co francouzská státní rada nařídila přesun lodi pozastavit. Rada se záležitostí zabývala na popud ekologů, kteří poukazovali na riziko, jaké bude pro špatně vybavené indické dělníky znamenat rakovinotvorný azbest v útrobách lodi. Rozhodla, že už nejde o bitevní loď, ale o odpad. Na odpad se vztahuje takzvaná Basilejská úmluva, která zakazuje jeho přepravu mimo členské země Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Někdejší chlouba francouzského vojenského námořnictva byla už na své "druhé poslední cestě" a ani tentokrát ji tedy neukončí důstojně. Její odysea začala v roce 1997, kdy byla po čtyřiceti letech služby odstrojena. O šest let později byla prodána jedné španělské společnosti k rozebrání. Nejdříve z ní ale musil být odstraněn azbest. Když francouzské ministerstvo obrany zjistilo, že společnost ji kvůli tomu místo do Španělska posílá do Turecka, rozvázalo s ní smlouvu. Nápad jedné německé společnosti odstranit azbest v Řecku nevyšel, protože tamní vláda nepovolila lodi vjezd do Pirea. Loď, nyní už spíš 22.000 tun šrotu, přejmenovaná na Q790, tak znovu skončila v Toulonu na jihu Francie. Teď byla tažena do Indie poté, co byla v Toulonu část azbestu odstraněna. Zdá se ale, že nikdo neví, kolik ho tam zbylo.

Ministerstvo obrany mluví o 45 tunách v partiích, kam není možné se dostat bez poškození struktury lodi, ekologické organizace o 500 až 1000 tunách. Chirac proto dnes nařídil novou expertízu. Varování přišlo už v Egyptě, který měl pochyby o zdravotní nezávadnosti lodi a deset dní váhal, než jí povolil průjezd Suezským průplavem. Zároveň indický nejvyšší soud zakázal její vjezd do indických vod. Teď nařídil, aby byla do pátku jmenována nová expertní komise, která má věc posoudit. Z výkvětu francouzské branné moci se tak stal, řečeno slovy deníku Libération, výkvět frašky. Kritizováno je rozhodnutí loď do Indie vyslat bez zajištěného souhlasu indických (a egyptských) úřadů. To byl avanturismus, soudí citovaný list a poukazuje na "neschopnost" ministryně obrany Michele Alliotové-Marieové. Jedovaté komentáře vzbuzuje i to, že Francie, jejíž představitelé v čele se Chirakem tak často mluví o potřebě řešit ekologické problémy světa a stavějí se do pozice obránců rozvojových zemí, s klidem do jedné z nich vyslala loď, která může být z ekologického hlediska nebezpečné.

"Líné mozky na ministerstvu obrany určitě nevzaly v úvahu, že třetí svět už nechce být tak snadno popelnicí Západu," napsal France soir. Podle něho toto fiasko špiní obraz Francie. Podobné hlasy se ozývají i z politických stran. Opoziční socialisté mluvili o "aféře, která je nehodná Francie", žádali Chiraka, aby s ní skoncoval, a chtějí slyšení ministryně obrany v Národním shromáždění. Situace je o to trapnější, že Chirac právě tuto neděli přiletí do Indie, kde má být během jeho pobytu podepsána dohoda z oblasti obrany a má se jednat o dodávkách francouzských zbraní. Pokud by Indie právě před prezidentskou návštěvou rozhodla, že loď nepřijme, byl by to pro Francii opravdový políček. Kolik tato anabáze stojí, není známo. Náklady nese společnost, které vláda rozebrání lodi svěřila a která je chtěla pokrýt prodejem ocelového šrotu v Indii. Počítala přitom s levnou indickou pracovní silou. Prý na tom mohla vydělat kolem osmi milionů eur. Dnes list Le Parisien odhadoval, že její náklady přesáhnou 10 milionů eur (přes 280 milionů korun). Pokud by se ale loď rozebírala ve Francii, podstatně by stouply.