Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

 
"Nebylo to vylodění, bylo to ztroskotání," komentoval posléze tuto plavbu Ernesto Che Guevara, jeden ze čtyř cizinců, kteří byli rovněž na palubě jachty, která týden předtím vyplula z malého přístavu Tuxpan v severní části východomexického státu Veracruz.

Dvanáctimetrová dřevěná jachta Granma byla postavena v roce 1943 a vybavena byla dvěma dieselovými motory. Fidel Castro ji koupil přibližně za 40.000 dolarů od Američana Roberta B. Ericksona, který se usadil v Mexiku. V roce 1953 ji zasáhl cyklón, takže potřebovala důkladné opravy.
Předpokládaná kapacita byla 25 lidí, nicméně na 2000 kilometrů dlouhou plavbu se na ni nalodilo 82 bojovníků. Kromě nich vezla v podpalubí ještě dvě protitanková děla, 35 pušek s dalekohledem, 55 útočných pušek Mendoza, tři kulomety Thompson, 50 pistolí a samozřejmě munici.
V posádce bylo i 20 mužů, kteří v červenci 1953 patřili k útočníkům na kasárna Moncada; po neúspěšné akci strávil Fidel dva roky ve vězení, než byl amnestován a vydal se do mexického exilu.
Celá loď "vypadala směšně tragicky: muži měli ve tvářích úzkost a oběma rukama se drželi za žaludek... celá posádka měla mořskou nemoc", vzpomínal Che.
S třídenním zpožděním a pár kilometry navíc oproti původním plánům Granma 2. prosince přistála na písečném jazyku na dohled od pobřeží nedaleko pláže Colorados: městská povstalecká skupina, která se s vyloděnými kolegy měla spojit na břehu, se však zdržela v Santiagu a na schůzku se nikdo nedostavil.
Byla to katastrofa: těžká technika musela být opuštěna, tři hodiny trvala úmorná cesta skrz mangrovy a močály, muži se ztráceli a zase nacházeli, než konečně dosáhli pevné půdy pod nohama.

Letectvo objevilo opuštěnou Granmu a bombardovalo ji. V Havaně pak byla oficiálně oznámena smrt Fidela Castra stejně jako zničení jeho expedice, která se ve skutečnosti přes den skrývala a v noci se vydala do Sierry Maestry.
O dva dny a 35 kilometrů později utrmácené a hladové muže obklíčila armáda během odpoledního odpočinku v Alegría del Pío. Byl to kulometný masakr a všeobecně platilo "zachraň se kdo můžeš": 25 mrtvých na místě a v následujících dvou dnech, 22 zajatých a následně uvězněných a 19 pohřešovaných.
Uniknout se podařilo 16 mužům, včetně celého velícího štábu a Guevary, který byl zraněn kulkou do ramene. Tato skupinka se stala jádrem, které se shromáždilo kolem Fidela a podnítilo povstání proti silám diktátora Fulgencia Batisty; po 25 měsících 1. ledna 1959 zvítězilo a je u moci ještě 47 let poté.