Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

 
Jeho nejslavnější expedice na voru Kon-Tiki, na kterou vyrazil od soboty přesně před šedesáti lety, sice nedokázala společný původ obyvatel Polynésie a Latinské Ameriky, ale nadchla celý svět nesmírnou odvahou a touhou dokázat své přesvědčení.

"Expedice Kon-Tiki mě seznámila s oceánem a otevřela mi svět", řekl jednou s tím, že na tuto výpravu je sám nejvíc hrdý. Teorii, že první osadníci připluli do Polynésie na balzových vorech z Peru, publikoval už v roce 1941. A pak si umínil to vlastnoručně dokázat.
Už stavba samotné repliky prastarých plavidel vzbuzovala údiv. Heyerdahl konstrukci voru předem pečlivě prostudoval, zvážil a navrhl. Základem ohromného plavidla bylo devět obrovitých balzových klád; každá vážila přibližně tunu. Svázány byly konopným lanem bez jediného hřebíku. A cesta za nimi vedla do jihoamerické džungle plné nepříjemných a jedovatých živočichů, lupičů a lovců lebek.
Na čtrnáctimetrovém voru s bambusovou kajutou se na vlnách pohupovalo celkem šest účastníků. Podle expertů se mohli velice snadno potopit. Měli s sebou 250 litrů vody, 200 kokosových ořechů, potravinové balíčky US Army a vysílačku. Vyrazili z peruánského přístavu Callao 28. dubna 1947.

Humboldtův proud a západní vítr poháněly plavidlo rychlostí asi 80 km za den. Cílem bylo Tahiti, ale vor skončil na atolu Raroia v souostroví Tuamotu. Expedice urazila necelých 6920 kilometrů a byla v Polynésii. Psal se 7. srpen a odvážlivci tak na moři strávili celkem 101 dnů.

Vědecký svět Heyerdahlovu zprávu o cestě přijal zdrženlivě, ale laické publikum s nadšením. Kniha, kterou o ní napsal, byla přeložena do 67 jazyků, za filmový dokument z plavby dostal Oscara.
A s vědci bojoval dál. V roce 1969 vyplul na papyrusovém člunu Ra z Afriky přes Atlantský oceán, aby dokázal, že Egypťané mohli ovlivnit civilizaci Střední Ameriky. Ale kousek před cílem se člun potopil. Rok nato startoval od břehů Maroka na rákosovém člunu Ra-2, k jehož stavbě ho inspirovali Uruové žijící na jezeře Titicaca. Tentokrát k břehům Barbadosu doplul.

Roku 1977 postavil rákosový člun Tigris. Chtěl s ním dokázat možné námořní spojení starověké Indie, Sumeru a Egypta. Plavbu předčasně ukončil: Na protest proti válce mezi Etiopií a Somálskem člun zapálil.

"Všechno jsem dokázal díky pochybovačům," řekl jednou "Pan Kon-Tiki", který se narodil 6. října 1914 v norském Larviku. Vystudoval zoologii a geografii na univerzitě v Oslu. Hned po promoci v roce 1937 sebral novomanželku Liv a odjel do Polynésie studovat faunu a žít po vzoru domorodců "v souladu s přírodou".

Svoji hypotézu, že Polynésie kdysi nebyla osídlena z Asie, ale z Jižní Ameriky, zkoušel potvrdit činem - s vorem Kon-Tiki. Doplul, ale nepřesvědčil. K těm, kdo věřili, že jeho důkaz není náhoda, patřil Čech Eduard Ingriš, který se s Heyerdahlem setkal v Peru. Po jeho vzoru později také podnikal v Jižní Americe dobrodružné plavby na voru.

Heyerdahl publikoval, přednášel, bojoval proti drancování přírody, organizoval další výpravy, přesvědčoval. V roce 1986 se vrátil na Velikonoční ostrovy studovat obří sochy, a tehdy ho provázel Čech Pavel Pavel. Koncem 80. let zahájil vykopávky na pyramidovém poli v Peru u městečka Túcume.

Ještě v roce 2001 pátral v Rusku u Azovského moře, aby si potvrdil, že Vikingové přišli do Skandinávie právě odtud. Ve stejném roce zkoumal pyramidy na Kanárských ostrovech a tehdy přizval i českého cestovatele Miroslava Zikmunda.
Nezlomilo ho ani, že genetika vyvrátila jeho první teorii o osídlení Polynésie z Jižní Ameriky. Zemřel v dubnu 2002, aby už navždy zůstal symbolem dobrodružné tvrdohlavosti a víry ve schopnosti dávných předků.

Ra II, Kon-Tiki a další exponáty z Heyerdahlových cest jsou k vidění v muzeu Kon-Tiki na poloostrově Bygdoy v norském hlavním městě Oslo. "A loni se na vlnách Pacifiku pohupoval na cestě do Polynésie další vor, který úspěšně dokončil cestu v červenci 2006. Na jeho palubě byl opět Heyerdahl - Thorův vnuk Olav."