Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

 
N á v r h
ZÁKON
ze dne ??.. 2007,

kterým se mění zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon),
ve znění pozdějších předpisů


Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě

Čl. I
Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 118/2004 Sb., zákona č. 327/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb. a zákona č. 342/2006 Sb., se mění takto:

1. V § 3 odst. 4 písmeno a) zní:
?a) vodní tok Labe
1. od říčního km 972,8 (Kunětice) po říční km 950,5 (nadjezí zdymadla Přelouč),
2. od říčního km 948,3 (podjezí zdymadla Přelouč) po říční km 726,6 (státní hranice se Spolkovou republikou Německo), včetně vodní plochy Velké Žernoseky,?.

2. V § 9 odst. 3 se ve větě první za slovo ?je? vkládá slovo ?fyzická? a za slovo ?nebo? se vkládají slova ?právnická osoba se?.

3. V § 9 odst. 3 se za větu první vkládá věta ?V plavebním rejstříku může být na základě žádosti jeho provozovatele evidováno též plavidlo, jehož provozovatelem je fyzická osoba s trvalým pobytem nebo místem podnikání nebo právnická osoba se sídlem v jiném členském státě Evropské unie nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor.?.
CELEX: Smlouva o založení ES

4. V § 10 odst. 5 věta třetí zní: ?Prováděcí předpis stanoví vzor osvědčení a dobu platnosti osvědčení plavidla podle druhu plavidla.?.
CELEX: 31982L0714

5. V § 12 se doplňuje odstavec 3, který zní: ?(3) Náležitosti typového osvědčení plavidla a údaje v něm zaznamenávané stanoví prováděcí právní předpis.?.

6. V § 18 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou: ?Prováděcí předpis stanoví lodní listiny, kterými musí být plavidla vybavena, a údaje v nich vedené.?.
CELEX: 32005L0033

7. V § 25 odst. 1 se za slovo ?s? vkládá slovo ?platným? a na konci textu se doplňují slova ?podle tohoto zákona nebo s osvědčením vůdce plavidla či jiným obdobným dokladem vydaným podle práva Evropských společenství5b) nebo podle Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně.
Poznámka pod čarou č. 5b zní:
?5b) Směrnice Rady 91/672/EHS ze dne ze dne 16. prosince 1991 o vzájemném uznávání národních osvědčení vůdců plavidel pro přepravu zboží a cestujících po vnitrozemských vodních cestách.?.
CELEX: 31991L0672

8. V § 25 odst. 2 se za slovo ?úřad? vkládají slova ?na základě písemné žádosti?.

9. V § 25 odst. 2 se na konci textu písmene c) za čárku doplňuje slovo ?a?.

10. V § 25 odst. 2 písmeno d) zní: ?úspěšně vykonal zkoušku.?.

11. V § 25 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: ?(4) Držitel průkazu způsobilosti vůdce plavidla nebo průkazu způsobilosti člena posádky plavidla je povinen oznámit plavebnímu úřadu změnu údajů uvedených v průkazu způsobilosti bez zbytečného odkladu poté, co se o nich dověděl, a předložit průkaz způsobilosti plavebnímu úřadu k provedení zápisu změny údajů do průkazu.?.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.

12. V § 25 odst. 6 se za slova ?posádky plavidla? vkládají slova ?, vzor průkazu způsobilosti vůdce plavidla, vzor průkazu způsobilosti člena posádky plavidla?.
CELEX: 31996L0050

13. V § 28 odst. 2 ve větě druhé se slovo ?přemísťovat? nahrazuje slovy ?umísťovat, odstraňovat nebo přemísťovat?.

14. V § 30 se na konci odstavce 1 doplňuje věta ?Za zahraniční plavidlo se nepovažuje plavidlo, k němuž bylo vydáno lodní osvědčení nebo jiný obdobný doklad jiným členským státem Evropské unie nebo jiným státem tvořícím Evropský hospodářský prostor.?.
CELEX: 31982L0714

15. Za § 30 se vkládá nový § 30a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 5c až č. 5e zní:

?§ 30a
Provozování vodních skútrů

(1) Vodní skútr může být provozován jen na vodních cestách nebo jejich úsecích, které jsou plavebním úřadem vymezeny k provozování vodních skútrů (dále jen ?plocha pro provoz vodních skútrů?). Provozování plochy pro provoz vodních skútrů je živností podle zvláštního právního předpisu5c).
(2) Plavební úřad může vymezit plochu pro provoz vodních skútrů na základě písemné žádosti fyzické osoby nebo právnické osoby. V žádosti podle věty prvé žadatel musí
a) přesně územně vymezit navrhovanou plochu pro provoz vodních skútrů,
b) doložit splnění podmínek užívání povrchových vod k plavbě plavidly se spalovacími motory stanovených zvláštním předpisem5d),
c) doložit splnění podmínek rozsahu užívání povrchových vod k plavbě při provozování vodních skútrů stanovených prováděcím právním předpisem5e),
d) doložit, že je držitelem živnostenského oprávnění pro provozování plochy pro provoz vodních skútrů,
e) navrhnout bližší podmínky provozu vodních skútrů na navrhované ploše pro provoz vodních skútrů, zejména připojit návrh provozního řádu plochy pro provoz vodních skútrů s vymezením provozní doby a nejvyššího počtu současně provozovaných vodních skútrů.
f) doložit zaplacení správního poplatku.
(3) Plavební úřad může vymezit plochu pro provoz vodních skútrů jen se souhlasem obecního úřadu obce, na jejímž katastrálním území se navrhovaná plocha pro provozování vodních skútrů nachází, a správce vodní cesty.
(4) V rozhodnutí o vymezení plochy pro provoz vodních skútrů plavební úřad uvede
a) přesné územní vymezení plochy,
b) provozovatele plochy, kterým musí být žadatel podle odstavce 2,
c) bližší podmínky provozu vodních skútrů na ploše,
d) dobu zahájení provozu vodních skútrů na ploše a
e) dobu platnosti rozhodnutí o vymezení plochy, která nesmí přesáhnout 2 roky ode dne zahájení provozu vodních skútrů na ploše.
(5) Rozhodnutí o vymezení plochy pro provoz vodních skútrů zašle plavební úřad bez zbytečného odkladu správci vodní cesty. Správce vodní cesty zajistí označení plochy pro provoz vodních skútrů odpovídajícími plavebními znaky nejpozději ke dni zahájení provozu vodních skútrů na ploše uvedenému v rozhodnutí podle věty prvé.
(6) Provozovatel plochy pro provoz vodních skútrů je povinen
a) vydat provozní řád plochy pro provoz vodních skútrů a zajistit jeho dodržování,
b) zajistit dodržení bližších podmínek provozu vodních skútrů a ostatních podmínek uvedených v rozhodnutí o vymezení plochy pro provoz vodních skútrů a
c) oznámit plavebnímu úřadu změny údajů rozhodných pro vydání rozhodnutí o vymezení plochy pro provoz vodních skútrů a předložit o nich doklady do 15 dnů od jejich vzniku.
(7) Na provozování plavidla určeného pro plavbu v kluzu a dalších plavidel stanovených prováděcím právním předpisem se použijí ustanovení odstavců 1 až 6 obdobně.
(8) Vzor žádosti o vymezení plochy pro provoz vodních skútrů stanoví prováděcí právní předpis.
-----------------------------------
5c) § 25 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).
5d) § 7 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).
5e) Vyhláška č. 241/2002 Sb., o stanovení vodních nádrží a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu a podmínkách užívání povrchových vod k plavbě.?.

16. Za § 32 se vkládají nové § 32a až 32d, které včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 5f a č. 5g znějí:
?Říční informační služby

§ 32a

(1)Říční informační služby (dále jen ?RIS?) představují bezplatně zpřístupňovaný soubor informací v souladu s právem Evropských společenství5f) vztahujících se k podpoře řízení provozu a dopravy ve vnitrozemské plavbě na vodních cestách a vymezených v prováděcím právním předpise (dále jen ?informace?). Správce systému RIS uchovává a zpřístupňuje informace v něm obsažené v elektronické podobě umožňující nepřetržitý dálkový přístup.

(2)Systém RIS je informačním systémem veřejné správy5g).
CELEX: 32005L0044

(3)Systém RIS se člení na soubor informací veřejně přístupný a na soubor informací s omezeným přístupem. Soubor informací s omezeným přístupem zahrnuje informace o poloze plavidla a informace o nákladu na plavidle.
(4) Druhy informací zaznamenávaných v RIS a obsah informací s omezeným přístupem stanoví prováděcí právní předpis.
CELEX: 32005L0044
------------------
5f) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES ze dne 7. září 2005 o harmonizovaných říčních informačních službách (RIS) na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství.
5g) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.

§ 32b

(1) Správce systému RIS vkládá do systému RIS informace získané z vlastní činnosti a informace poskytnuté třetími osobami.
(2) Informace vztahující se k podpoře řízení provozu a dopravy ve vnitrozemské plavbě poskytují správci systému RIS
a) provozovatel nebo vůdce plavidla, jež podléhá evidenci v plavebním rejstříku, jedná-li se o údaje o plavidlu a vodní cestě, které se nezapisují do plavebního rejstříku,
b) správce vodní cesty, jedná-li se o údaje o vodní cestě a pohybu plavidel,
c) Český hydrometeorologický ústav, jedná-li se o údaje o klimatických podmínkách na vodních cestách a
d) provozovatel přístavu, jedná-li se o údaje o přístavu a plavidlech v přístavu.
(3) Osoby uvedené v odstavci 2 jsou povinny předávat správci systému RIS informace v rozsahu, četnosti a způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem.

§ 32c

(1) Správce systému RIS zajistí
a) nepřetržitý příjem informací poskytnutých třetími osobami,
b )zpracování informací vkládaných do systému RIS v souladu s požadavky na jejich strukturu a obsah, stanovenými prováděcím právním předpisem,
c) nepřetržité vkládání a zpřístupňování informací v systému RIS a
d) zabezpečení systému RIS před neoprávněným přístupem k informacím s omezeným přístupem, neoprávněným pozměňováním a ztrátou informací.
(2) Správce systému RIS zpracuje a vloží informaci do systému RIS bez zbytečného prodlení poté, co se o ní dozvěděl nebo poté, co ji ověřil. Správce systému RIS je povinen ověřit správnost informace, kterou obdržel od třetích osob neuvedených v § 32b odst. 2.
CELEX: 32005L0044

(3) Správce systému RIS rozhodne o zpřístupnění části informací vedených v RIS, ke kterým je omezen přístup, na základě písemné žádosti provozovatele plavidla. V žádosti podle věty první musí provozovatel uvést plavidla, u kterých žádá o zpřístupnění informací.
(4) Správce systému RIS rozhodne o zpřístupnění části informací vedených v RIS, ke kterým je omezen přístup, po ověření, že žadatel je provozovatelem plavidel, které uvedl v žádosti podle odstavce 3, v plavebním rejstříku. V rozhodnutí podle věty první správce systému RIS uvede plavidla, u kterých zpřístupní žadateli informace s omezeným přístupem.
(5) Správce systému RIS bezprostředně po vydání rozhodnutí podle odstavce 3 doručí žadateli do vlastních rukou přístupový kód umožňující přístup k informacím vymezeným v rozhodnutí.
(6) Správce systému RIS rozhodne o ukončení nebo omezení zpřístupnění části informací vedených v RIS a současně ukončí nebo omezí platnost přístupového kódu
a) pokud dojde ke změně zápisu vlastníka nebo provozovatele v plavebním rejstříku u plavidla, u nějž bylo rozhodnuto o zpřístupnění informací vedených v RIS, ke kterým je omezen přístup, nebo
b) pokud o to požádá provozovatel plavidla.
(7) Správce systému RIS je oprávněn poskytnout údaje ze souboru informací vedených v RIS, ke kterým je omezen přístup, na základě písemné žádosti dále
a) orgánům státní správy v rozsahu potřebném k plnění jejich úkolů a
b) soudům všech stupňů, státním zastupitelstvím všech stupňů.
(8) Správce systému RIS zpřístupní soubor informací vedených v RIS, ke kterým je omezen přístup, Policii České republiky, Vojenské policii a Bezpečnostní informační službě.

§ 32d
(1) Výrobky, určené pro použití v systému RIS a vymezené v prováděcím právním předpise, lze uvést na trh pouze po schválení jejich typu podle tohoto zákona nebo po schválení typu v jiném členském státě Evropské unie.
CELEX: 32005L0044

(2) Typ výrobku určeného pro použití v systému RIS schvaluje plavební úřad na základě písemné žádosti výrobce. Plavební úřad schválí typ výrobku, jsou-li splněny technické požadavky na výrobek stanovené prováděcím právním předpisem nebo přímo použitelným předpisem ES. Podkladem pro rozhodnutí plavebního úřadu je výsledek zkoušky výrobku, kterou zajistí výrobce, na svůj náklad u právnické osoby pověřené plavebním úřadem.
(3) Plavební úřad pověří právnickou osobu prováděním zkoušek podle odstavce 2 na základě písemné žádosti, ve které žadatel doloží, že
a) vlastní nebo má právo k užívání potřebného zkušebního přístrojového vybavení, a
b) zajistí provádění zkoušek výrobků odborně způsobilými osobami.
(4) Pověřená právnická osoba je povinna provádět zkoušky výrobku určeného pro použití v systému RIS na vhodném zkušebním přístrojovém vybavení a prostřednictvím odborně způsobilých osob tak, aby výsledky zkoušky odpovídaly charakteristikám testovaného výrobku a nedošlo k jejich zkreslení.
(5) Plavební úřad odejme právnické osobě pověření k provádění zkoušek výrobku určeného pro použití v systému RIS, pokud právnická osoba
a) opakovaně nebo závažným způsobem poruší povinnosti stanovené tímto zákonem,
b) přestane splňovat požadavky na zkušební přístrojové vybavení nebo odbornou způsobilost osob provádějících zkoušky, nebo
c) požádá o odnětí pověření.
(6) Shodu se schváleným typem prokazuje výrobce osvědčením shody pro každý výrobek určený pro použití v systému RIS. Výrobce je povinen
a) uvádět na trh výrobky určené k použití v systému RIS, které odpovídají schválenému typu,
b) zavést účinnou kontrolu shody se schváleným typem ve všech fázích výroby a
c) v případě zjištěného nesouladu se schváleným typem provést účinná opatření pro obnovení shody.
(7) Plavební úřad odejme schválení typu výrobku určeného pro použití v systému RIS pokud výrobce opakovaně nebo závažným způsobem poruší povinnosti stanovené tímto zákonem.
(8) Zkušební přístrojové vybavení potřebné k provádění zkoušek výrobků určených pro použití v systému RIS, technické požadavky na zkušební přístrojové vybavení a požadavky na odbornou způsobilost osob provádějících zkoušky výrobků stanoví prováděcí právní předpis.?.

17. Za § 35 se vkládá nový § 35a, který včetně poznámky pod čarou č. 7a zní:

?§ 35a
Plavební úřad na základě písemné žádosti provozovatele vodní dopravy a po ověření splnění podmínek pro přepravu zboží a cestujících po vnitrozemských vodních cestách jiných členských států Evropské unie a jiných států tvořících Evropský hospodářský prostor v souladu s právními předpisy Evropských společenství vydá žadateli osvědčení o splnění těchto podmínek7a).
--------------
7a) Nařízení Rady (EHS) č. 3921/91 ze dne 16. prosince 1991, kterým se stanoví podmínky, za nichž může dopravce nerezident provozovat přepravu zboží a cestujících po vnitrozemských vodních cestách uvnitř členského státu.
Nařízení Rady (EHS) č. 2919/85 ze dne 17. října 1985, kterým se stanoví podmínky přístupu k režimu podle Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně, vztahující se na plavidla plavby na Rýně.?.
CELEX: 31985R2919, 31991R3921

18. V § 37 se na konci odstavce 1 doplňuje věta ?Za zahraničního provozovatele vodní dopravy se nepovažuje fyzická osoba s trvalým pobytem nebo místem podnikání nebo právnická osoba se sídlem v jiném členském státě Evropské unie nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, která je oprávněna provozovat vodní dopravu v jiném členském státě Evropské unie nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor a která provozuje vodní dopravu plavidly evidovanými v plavebním rejstříku členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.?.
CELEX: Smlouva o založení ES

19. V § 40 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

?(2) Státní plavební správa je správcem systému RIS.?.
CELEX: 32005L0044

20. V § 41 se za písmeno a) vkládají nová písmena b) a c), která znějí:

?b) rozhoduje o schválení typu výrobku určeného pro použití v systému RIS,
c) pověřuje právnickou osobu prováděním zkoušek pro účely schválení typu výrobků určených pro použití v systému RIS,?.

Dosavadní písmena b), c) a d) se označují jako písmena d), e) a f).


21. § 43 až § 45 včetně nadpisů znějí:
?Správní delikty
§ 43
Přestupky
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) poškodí plavební znak nebo jiné plavební zařízení umístěné na vodní cestě,
b) umístí, odstraní, nebo přemístí plavební znak na vodní cestě bez souhlasu plavebního úřadu,
c) zřídí stavbu na sledované vodní cestě bez souhlasu plavebního úřadu nebo v rozporu s podmínkami jím stanovenými,
d) jako odesílatel při přepravě věcí po vnitrozemských vodních cestách neoznačí nebezpečné věci, nebo k průvodním listinám nepřipojí charakteristiku těchto nebezpečných věcí, druh nebezpečí a opatření pro případ mimořádné události,
e) jako cestující v osobní vodní dopravě přepravuje jako zavazadlo nebezpečné věci v rozporu se smluvními přepravními podmínkami,
f) provozuje na vodní cestě vodní skútr, plavidlo určené pro plavbu v kluzu nebo jiné plavidlo určené prováděcím právním předpisem mimo plochu pro provoz vodních skútrů,
g) jako provozovatel plochy pro provoz vodních skútrů nevydá provozní řád plochy pro provoz vodních skútrů nebo nezajistí jeho dodržování,
h) jako provozovatel plochy pro provoz vodních skútrů nezajistí dodržení bližších podmínek provozu vodních skútrů, plavidel pro plavbu v kluzu nebo jiných plavidel určených prováděcím právním předpisem a ostatních podmínek uvedených v rozhodnutí o vymezení plochy pro provoz vodních skútrů.
(2) Fyzická osoba se jako účastník plavebního provozu dopustí přestupku tím, že
a) porušením pravidel provozu na vodní cestě ohrozí bezpečnost nebo plynulost plavebního provozu nebo způsobí v takovém provozu nehodu,
b) nezachová přiměřenou opatrnost a nerespektuje příkazy v místě označeném příslušnými plavebními znaky,
c) v případě, že způsobila překážku provozu na vodní cestě a tím ohrozila nebo omezila bezpečnost a plynulost tohoto provozu, neprodleně neučiní taková opatření, aby byla zajištěna bezpečnost a plynulost provozu a překážku bez odkladu neodstraní,
d) bez zbytečného odkladu neoznámí plavebnímu úřadu překážku, kterou způsobila a bez odkladu neodstranila,
e) nedodrží pravidla provozu na vodní cestě, nejde-li o přestupek podle písmena a).
(3) Vůdce plavidla nebo jiný člen posádky se dopustí přestupku tím, že
a) poruší podmínky plavebního provozu v přístavu při vplutí, rozmístění a stání plavidel v přístavu, jakož i při zvláštních událostech, kterými jsou velká voda, požár a zámraza,
b) vede nebo obsluhuje plavidlo a jeho schopnost k vedení nebo obsluze plavidla je ovlivněna požitím alkoholu nebo užitím omamných nebo psychotropních látek,
c) při vedení nebo obsluze plavidla se odmítne podrobit se dechové zkoušce, nebo byla-li dechová zkouška pozitivní, se odmítne podrobit lékařskému vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem nebo užitím omamných nebo psychotropních látek, ač to nebylo spojeno s nebezpečím pro jeho zdraví.
d) obsluhuje nebo vede plavidlo bez platného potvrzení o zdravotní způsobilosti k výkonu funkce na plavidle, nebo se jím nemůže na požádání oprávněných úřadů prokázat,
e) neoznámí plavebnímu úřadu změnu údajů uvedených v průkazu způsobilosti bez zbytečného odkladu poté, co se o nich dověděl, nebo nepředloží průkaz způsobilosti plavebnímu úřadu k provedení zápisu změny údajů do průkazu.
(4) Vůdce plavidla se dopustí přestupku tím, že
a) neučiní všechna potřebná opatření potřebná k odvrácení ohrožení lidského života a škody na majetku,
b) nezajistí, aby nehoda jím vedeného plavidla byla neprodleně ohlášena plavebnímu úřadu a v případě, že v důsledku nehody došlo ke znečištění vod nebo k ohrožení její kvality nebo k poškození vodní cesty, její součásti nebo stavby na ní, též příslušnému vodohospodářskému orgánu a správci vodní cesty,
c) odpluje s plavidlem z místa nehody bez souhlasu plavebního úřadu,
d) neprodleně nedopraví plavidlo k nejbližší mělčině nebo na jiné bezpečné místo, jestliže došlo při nehodě k poškození podponorové části plavidla nebo lze-li se důvodně domnívat, že k takovému poškození došlo,
e) vede plavidlo, k jehož vedení nemá příslušný průkaz způsobilosti, nebo se jím na požádání pověřené osoby při výkonu státního dozoru na místě nemůže prokázat,
f) nepředloží lodní listiny na vyzvání plavebního úřadu, Policie České republiky nebo celního úřadu těmto úřadům,
g) nepředá správci systému RIS informace vztahující se k podpoře řízení provozu a dopravy ve vnitrozemské plavbě ve stanoveném rozsahu a četnosti a stanoveným způsobem.
(5) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), d), e), f), g) a h), odstavce 2 písm. a), c) a d), odstavce 3 písm.b) a c) a odstavce 4 písm. a), b), c), d) a e),
b) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b),
c) do 30 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b) a e), odstavce 3 písm. a) a odstavce 4 písm. f) a g),
d) do 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e), odstavce 3 písm. d) a e), nebo
e) v blokovém řízení do 5 000 Kč, jde-li o přestupky podle odstavce 1 a 2, odstavce 3 písm. a), d) a e) a odstavce 4 písm. a), b), c), d), f) a g).
(6) Zákaz činnosti do 2 let lze uložit za přestupek podle odstavce 3 písm. b) a c) a podle odstavce 4 písm. e).


§ 44
Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že
a) poškodí plavební znak nebo jiné plavební zařízení umístěné na vodní cestě,
b) umístí, odstraní nebo přemístí plavební znak na vodní cestě bez souhlasu plavebního úřadu,
c) zřídí stavbu na sledované vodní cestě bez souhlasu plavebního úřadu nebo v rozporu s podmínkami jím stanovenými,
d) jako odesílatel při přepravě věcí po vnitrozemských vodních cestách neoznačí nebezpečné věci, nebo k průvodním listinám nepřipojí charakteristiku těchto nebezpečných věcí, druh nebezpečí a opatření pro případ mimořádné události,
e) zřídí a provozuje přístav bez souhlasu plavebního úřadu,
f) jako provozovatel plochy pro provoz vodních skútrů nevydá provozní řád plochy pro provoz vodních skútrů nebo nezajistí jeho dodržování,
g) jako provozovatel plochy pro provoz vodních skútrů nezajistí dodržení bližších podmínek provozu vodních skútrů, plavidel pro plavbu v kluzu nebo jiných plavidel určených prováděcím právním předpisem a ostatních podmínek uvedených v rozhodnutí o vymezení plochy pro provoz vodních skútrů.
(2) Správce vodní cesty se dopustí správního deliktu tím, že
a) nespravuje sledované vodní cesty tak, aby bylo zajištěno bezpečné provozování plavby,
b) řádně neznačí sledované vodní cesty plavebními znaky,
c) při správě dopravně významné vodní cesty nemá plavidla nebo plavební objekty vybaveny rádiovými stanicemi v stanoveném počtu a provedení,
d) nezajistí předání informací vztahujících se k podpoře řízení provozu a dopravy ve vnitrozemské plavbě správci systému RIS ve stanoveném rozsahu a četnosti a stanoveným způsobem.
(3) Provozovatel přístavu se dopustí správního deliktu tím, že
a) poruší podmínky stanovené pro provozování přístavu plavebním úřadem,
b) nevyznačí vodní část přístavu, který není určen k veřejnému užívání, plavebními znaky podle pokynů plavebního úřadu,
c) neumožní provozovatelům plavidel užívání přístavu při splnění podmínek plavebního provozu v přístavu,
d) zřídí v přístavu vrakoviště plavidel bez povolení plavebního úřadu, nebo je provozuje v rozporu se stanovenými podmínkami,
e) nezajistí předání informací vztahujících se k podpoře řízení provozu a dopravy ve vnitrozemské plavbě správci systému RIS ve stanoveném rozsahu a četnosti a stanoveným způsobem.
(4) Provozovatel veřejného přístavu se dopustí správního deliktu tím, že nemá plavidla, plavební objekty nebo zařízení přístavu vybaveny rádiovými stanicemi v stanoveném počtu a provedení.
(5) Provozovatel plavidla se dopustí správního deliktu tím, že
a) užívá veřejného přístavu plavidlem naloženým nebezpečnými věcmi bez zvláštního povolení plavebního úřadu nebo v rozporu s podmínkami v něm stanovenými,
b) na místě určeném pro českou státní vlajku vztyčí jinou vlajku nebo znak, nebo při použití jiných vlajek na plavidle nemá současně vztyčenu českou státní vlajku, nebo použije jinou vlajku větších rozměrů než má státní vlajka,
c) provozuje na vodní cestě plavidlo, které neodpovídá požadavkům bezpečnosti provozu, obsluhujících osob, přepravovaných osob a věcí nebo ohrožuje životní prostředí,
d) provozuje na vodní cestě plavidlo, jehož technická způsobilost nebyla schválena, pokud této povinnosti podléhá,
e) provozuje na vodní cestě technicky nezpůsobilé plavidlo nebo plavidlo technicky nebo provozně neodpovídající údajům uvedeným v osvědčení plavidla,
f) nezajistí vedení a obsluhu plavidla odborně a zdravotně způsobilými osobami,
g) provozuje na vodní cestě plavidlo, které není opatřeno poznávacími znaky, pokud této povinnosti podléhá,
h) provozuje na vodní cestě plavidlo, které není vybaveno předepsanými lodními listinami, nebo je na požádání pověřené osoby při výkonu státního dozoru nepředloží,
i) nepřizpůsobí provoz plavidla na vodní cestě povaze a stavu vodní cesty,
j) provozuje plavidlo, které není vybaveno provozuschopnou rádiovou stanicí, pokud této povinnosti podléhá, nebo na požádání pověřené osoby při výkonu státního dozoru nedoloží schválení rádiové stanice k provozu,
k) nezajistí, aby nehoda jím provozovaného plavidla byla neprodleně ohlášena plavebnímu úřadu a v případě, že v důsledku nehody došlo ke znečištění vod nebo k ohrožení její kvality nebo k poškození vodní cesty, její součásti nebo stavby na ní, též příslušnému vodohospodářskému orgánu a správci vodní cesty,
l) provozuje plovoucí těleso bez povolení plavebního úřadu,
m) provozuje plavidlo bez sjednaného pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla, pokud této povinnosti podléhá,
n) provozuje plavidlo s posádkou, která nesplňuje podmínky počtu a odborného složení,
o) nepředloží lodní listiny na vyzvání plavebního úřadu, Policie České republiky nebo celního úřadu těmto úřadům a
p) nezajistí předání informací vztahujících se k podpoře řízení provozu a dopravy ve vnitrozemské plavbě správci systému RIS ve stanoveném rozsahu a četnosti a stanoveným způsobem,
(6) Provozovatel vodní dopravy se dopustí správního deliktu tím, že
a) nemá plavidla vybavena rádiovými stanicemi v stanoveném počtu a provedení,
b) použije k přepravě nebezpečných věcí plavidla nezpůsobilá k této přepravě.
(7) Provozovatel veřejné vodní dopravy se dopustí správního deliktu tím, že
a) nepřepraví za sjednanou cenu osobu, která o to požádá, nebo nepřijme k přepravě zásilku za sjednanou cenu, jsou-li splněny smluvní přepravní podmínky a nebrání-li mu v tom provozní podmínky,
b) nezveřejní před zahájením provozu v Obchodním věstníku smluvní přepravní podmínky, za nichž bude veřejnou dopravu provozovat, jízdní řád, tarif, den zahájení provozu a rozsah bezbariérovosti.
(8) Za správní delikt se uloží pokuta
a) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a), odstavce 5 písm. a) a m) a odstavce 6 písm. b),
b) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c), d) a e), odstavce 2 písm. c), odstavce 3 písm. a), c) a d), odstavce 4, odstavce 5 písm. c), d), e), f), j) a n) a odstavce 6 písm. a),
c) do 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. b) a d), odstavce 3 písm. b) a e), odstavce 5 písm. i), l) a p) a odstavce 7 písm. písm. a) a b),
d) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b), f) a g) a odstavce 5 písm. g), h), k), m) a o),
e) do 10 000, jde-li o správní delikt podle odstavce 5 písm. b).

§ 45
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2) Při stanovení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a okolnostem, za nichž byl správní delikt spáchán.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže o něm příslušný orgán nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Státní plavební správa.
(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s tím, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(6) Pokuty vybírá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu uložil.
(7) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.?.

22. V § 52 se za slova ?§ 11 odst. 1,? vkládají slova ?§ 12 odst. 3,?, slova ?§ 25 odst. 5? se nahrazují slovy ?§ 25 odst. 6?, za slova ?§ 28 odst. 4,? se vkládají slova ?§ 30a odst. 7, § 30a odst. 8,? a za slova ?§ 32 odst. 2,? se vkládají slova ?§ 32a odst. 1, § 32a odst. 4, § 32b odst. 3, § 32c odst. 1 písm. b), § 32d odst. 1, § 32d odst. 2, § 32d odst. 8,?.

23. V příloze č. 2 bod 1 zní:
?1. vodní tok Labe od říčního km 984,5 (Opatovice) po říční km 972,8 (Kunětice) a od říčního km 950,5 (nadjezí zdymadla Přelouč) po říční km 948,3 (podjezí zdymadla Přelouč),?.

ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o přestupcích

Čl. II
V § 23 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 337/1992 Sb., zákona č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 279/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 112/1998 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 52/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 312/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 62/2002 Sb., zákona č. 78/2002 Sb., zákona č. 216/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 181/2006 Sb., zákona č. 213/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., se písmena b) a e) zrušují.
Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c) a dosavadní písmena f) až j) se označují jako písmena d) až h).


ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o správních poplatcích

Čl. III
V položce č. 40 přílohy zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích se doplňuje písmeno f), který včetně poznámky pod čarou č. 34a zní:
?f) Přijetí žádosti o vymezení plochy pro provoz vodních skútrů34a) Kč 1000
-----------------------------
34a) § 30a odst. 2 zákona č. 114/1995 Sb.?.


ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o vodách

Čl. IV
V zákoně č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb. a zákona č. 342/2006 Sb. se za § 100 vkládá nový § 100a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 41a zní:
?§ 100a
Poplatek za užívání povrchových vod k plavbě
(1) Provozovatel plochy pro provoz vodních skútrů podle zvláštního právního předpisu41a) platí poplatek za povolené užívání povrchových vod k provozování plochy pro provoz vodních skútrů ve výši 50 000 Kč za kalendářní rok.
(2) Poplatek se platí do 31. ledna po uplynutí roku, v němž platební povinnost vznikla.
(3) Poplatek se platí obci, na jejímž katastrálním území se plocha pro provoz vodních skútrů nachází, a je jejím příjmem. V případě, že se plocha pro provoz vodních skútrů nachází na katastrálním území více obcí, platí se každé obci poměrná část poplatku, jejíž výše se vypočítá podílem výše poplatku podle odstavce 1 a počtu obcí, na jejichž katastrálních územích se plocha pro provoz vodních skútrů nachází.
(4) Plavební úřad vydávající rozhodnutí o vymezení plochy pro provoz vodních skútrů předává obci podle odstavce 3 údaje potřebné k správě a výběru poplatku .
(5) Při vybírání a vymáhání poplatku postupuje obec podle právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků.
-----------------------------
41a) § 30a zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů.?.


ČÁST PÁTÁ
Účinnost

Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2008.







DŮVODOVÁ ZPRÁVA

I. Obecná část
Účelem předkládané novely zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, a novel dalších souvisejících zákonů, je především zajištění transpozice právní úpravy směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES ze dne 7. září 2005 o harmonizovaných říčních informačních službách (RIS) na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství do českého právního řádu.
Uvedená směrnice upravuje zavádění a provozování říčních informačních služeb (dále též ?RIS?) na vybraných vnitrozemských vodních cestách členských států Evropské unie a obsahuje též rámcovou úpravu vymezení říčních informačních služeb a v obecné rovině i technické požadavky na harmonizovaný obsah a rozsah poskytovaných služeb a zařízení, jejichž prostřednictvím jsou služby poskytovány, s cílem zajistit potenciální provázanost mezi jednotlivými národními systémy RIS a usnadnit uživatelům z různých států práci s poskytovanými informacemi.
Navržená transpoziční novela zákona o vnitrozemské plavbě má zároveň zajistit splnění úkolu vyplývajícího z Plánu legislativních prací vlády na zbývající část roku 2007, který byl schválen usnesením vlády č. 500 ze dne 16.5.2007. Plán v souladu s nutností zabezpečit plnění závazků České republiky vyplývajících pro ni ze členství v EU obsahuje pro Ministerstvo dopravy úkol předložit vládě do konce září 2007 novelu zákona č. 114/1995 Sb. zajišťující právě implementaci směrnice 2005/44/ES do českého právního řádu. Transpozice směrnice je předloženým návrhem novely zákona zajišťována v hlavních obrysech právní úpravy směrnice; zcela dokončena bude až přijetím navazující podzákonné právní úpravy, na niž je v novelizovaném textu zákona odkazováno.
V souladu s obsahem předmětné směrnice se navrženou novelou upravuje provozování RIS na vybraných tuzemských vnitrozemských vodních cestách a s tím související povinnosti správce RIS a dalších subjektů, které se na chodu systému RIS budou podílet především poskytováním informací.
Předložený návrh novely zákona o vnitrozemské plavbě dále obsahuje i některé další dílčí úpravy, doplnění a zpřesnění textu zákona, které nemají vztah k úpravě zavedení a provozování systému RIS.
Jde zejména o návrh zákonné úpravy regulace provozování vodních skútrů, plavidel pro plavbu v kluzu a dalších vymezených plavidel na vnitrozemských vodních cestách. Současná nedokonalá právní úprava provozování vodních skútrů obsažená v zákoně č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), a především v na něj navázané vyhlášce č. 241/2002 Sb., o stanovení vodních nádrží a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu a užívání povrchových vod k plavbě, se stala v posledním době předmětem právních i věcných diskusí, především v tom ohledu, že nebylo umožněno legální provozování vodních skútrů a plavidel určených pro plavbu v kluzu v letním období (od 15.6. do 15.9.). Tato skutečnost byla napadána ze strany zájmového sdružení provozovatelů těchto strojů. Pro letošní rok byla jako provizorní řešení této situace Ministerstvem dopravy navržena dílčí novelizace vyhlášky č. 241/2002 Sb. (již je účinná jako vyhláška č. 209/2007 Sb.), která umožní na některých lokalitách i letní provoz, s tím, že bude přistoupeno k navržení komplexní zákonné úpravy provozování vodních skútrů, jež by jednoznačněji upravila jejich regulaci, především pak vymezování ploch pro provoz vodních skútrů a to tak, aby byla umožněna účinná účast dotčených obcí v řízení o povolení takové lokality a aby bylo garantována naplnění ostatních podmínek pro provoz těchto strojů obsažených v § 7 odst. vodního zákona - nemělo by např. dojít k ohrožení zájmů rekreace či jakosti vod a vodních ekosystémů apod.
Dalším významným doplněním stávajícího textu zákona je návrh zcela nové komplexní úpravy správních deliktů v zákoně. Návrh je formálně v souladu s tzv. novou koncepci správního trestání v návaznosti na koncepci reformy správního trestání schválenou usnesením vlády č. 162 ze dne 20. února 2002. Celá úprava správního trestání v zákoně byla přepracována a nově konstruována tak, aby byl návrh v souladu se ?Zásadami právní úpravy přestupků a jiných správních deliktů v zákonech upravujících výkon veřejné správy?.
Z ostatních změn navrhovaných v novele zákona o vnitrozemské plavbě je významná změna číslování kilometráže části vodního toku Labe sloužícího jako vodní cesta využívaná a změna rozsahu této využívané vodní cesty. Návrh též obsahuje několik drobnějších legislativních úprav, jejichž cílem je jednoznačně deklarovat kvalifikované postavení plavidel z jiných členských států Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru a provozovatelů vodní dopravy z těchto států tak, že v souladu s požadavkem komunitárního práva nemohou být považována za zahraniční plavidla či zahraniční provozovatele vodní dopravy, a dále též upravit uznávání průkazů způsobilosti vůdců plavidel vydaných jinými členskými státy EU podle práva ES nebo podle Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně či umožnit zapsat do českého plavebního rejstříku i plavidlo, jehož provozovatelem je subjekt z jiného členského státu EU či EHP.
V dalších částech předkládaného zákona jsou obsaženy související dílčí novely přestupkového zákona, zákona o správních poplatcích a vodního zákona.
Zhodnocení platného právního stavu a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy
Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě dosud žádnou úpravu informačního systému podporujícího efektivní a bezpečné využití vnitrozemské plavby, neobsahoval, takže novelou se do zákona co do jeho obsahu a systematiky bude vkládat zcela nová materie.
S ohledem na povahu RIS jako elektronického informačního systému a na provázanost směrnice 2005/44/ES s dalšími směrnicemi ES budou pro poskytování RIS relevantní i některé již platné vnitrostátní právní předpisy. Půjde zejména o:
- Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů. Vztáhne se na činnost poskytovatele služeb RIS v případě, že tento bude zpracovávat osobní údaje. V oblasti zpracování osobních údajů tedy bude správce RIS povinen dodržovat ustanovení zákona č. 101/2000 Sb.
- Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů je relevantní zejm. ve své hlavě páté ?Ochrana údajů, služeb a sítí elektronických komunikací?, která představuje transpozici směrnice 2002/58/ES. Adresátem povinností ukládaných touto úpravou je ovšem primárně soukromoprávní subjekt, podnikatel zajišťující veřejné komunikační sítě nebo poskytující veřejně dostupné služby elektronických komunikací, přičemž pod uvedenými veřejně dostupnými službami se rozumí služba poskytovaná obvykle za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, z jejíhož užívání není nikdo předem vyloučen. Takto vymezené služby se tedy zjevně týkají pouze části služeb RIS, a to způsobu poskytování služeb. Vzhledem ke skutečnosti, že poskytovatel služeb RIS má být v podmínkách České republiky veřejnoprávní subjekt (Státní plavební správa), který nebude služby RIS poskytovat na podnikatelském základě, uplatní se úprava zákona č. 127/2005 Sb. spíše ve vztahu mezi poskytovatelem RIS a podnikatelem zajišťujícím provoz veřejné komunikační sítě (internet), nikoliv ve vztahu mezi poskytovatelem RIS a uživateli služeb RIS.
- Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, který zapracovává požadavky směrnice 2003/98/ES, se na poskytování služeb RIS vztáhne zejm. s ohledem na skutečnost že jejich poskytovatelem bude orgán veřejné správy ve smyslu § 2 tohoto zákona. Informace poskytované v rámci RIS pak budou zejm. tzv. zveřejněné informace podle § 3 odst. 5, přičemž povinnost k jejich zveřejňování nebude plynout ze zákona č. 106/1999 Sb., ale ze zákona č. 114/1995 Sb. Zákon č. 114/1995 Sb. pak bude nesporně představovat lex specialis ve vztahu k obecné úpravě poskytování informací, ovšem s ohledem na odkaz na použití směrnice 2003/98/ES by neměl stanovovat speciální úpravu zejm. ve vztahu k ochraně určitých typů údajů (osobní údaje, obchodní tajemství a informace o majetkových poměrech).
- Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů se na provoz systému RIS uplatní s ohledem na tu skutečnost, že se bude jednat o systém založený a fungující v podmínkách veřejnoprávní sféry, který odpovídá vymezení informačního systému sloužícího pro informační činnost v § 2 zákona. Poskytovatel RIS tedy bude muset zajistit splnění podmínek tohoto zákona. V návrhu novely je ostatně - za účelem odstranění jakýchkoli výkladových pochybností - výslovně deklarováno, že RIS je informačním systémem veřejné správy.
Nezbytnost provedení novelizace vyplývá z nutnosti zabezpečit plnění závazků České republiky vyplývajících pro ni ze členství v Evropské unie, jedním z nichž je i řádná a včasná implementace acquis communautaire, resp. jeho transpozice do vnitrostátního právního řádu, je-li to nezbytné (např. právě u směrnic). S ohledem na povahu některých ustanovení směrnice, resp. z ní vycházejících transpozičních ustanovení a s ohledem na skutečnost, že zákon materii informačních služeb poskytovaných v rámci vnitrozemské plavby neobsahoval, bylo nezbytné jako transpoziční úpravu zvolit formu novely zákona, přičemž navíc jde o úpravu, jejíž součástí je i ukládání některých povinností.
Úprava regulace provozování vodních skútrů či plavidel pro plavbu v kluzu doposud v zákoně o vnitrozemské plavbě nebyla obsažena. Poněkud nesystematicky bylo provozování těchto plavidel regulováno do současné doby pouze na základě zmocnění v § 7 odst. 5 vodního zákona ve vyhlášce č. 241/2002 Sb., o stanovení vodních nádrží a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu a užívání povrchových vod k plavbě. Důvody, proč je nezbytné provozování vodních skútrů upravit nově, rozsáhleji a zasadit je do zákonné úpravy, vyplývají mj. už z výše uvedených diskusí o rozsahu regulace vodních skútrů v letním období. V návaznosti na tuto diskusi a vzhledem k nutnosti naplnění požadavku § 7 odst. 5 vodního zákona o nezbytnosti neohrozit provozem vymezených plavidel (tj. užíváním povrchových vod k plavbě) zájmy rekreace či jakosti vod a vodních ekosystémů vyplynul jako jediný možný orgán, který může v tom kterém konkrétním případě kvalifikovaně posoudit dodržení této podmínky, místně příslušný obecní úřad. Ten se doposud schvalování ploch pro vodní skútry obligatorně neúčastnil a nemohl aktivně ovlivnit vymezení konkrétní plochy. Proto bylo navrženo řešení, jež by jednoznačněji upravilo regulaci provozu vodních skútrů a plavidel pro plavbu v kluzu, především pak vymezování ploch pro provoz vodních skútrů a to tak, aby byla umožněna účinná účast dotčených obcí v řízení o povolení takové lokality a aby bylo garantována naplnění ostatních podmínek pro provoz těchto strojů obsažených ve vodním zákona - nemělo by např. dojít k ohrožení zájmů rekreace či jakosti vod a vodních ekosystémů atd.


Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy
Hlavním cílem předloženého návrhu novely zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě je, jak již bylo výše uvedeno, transpozice směrnice 2005/44/ES a tedy zavedení říčních informačních služeb do českého práva a úprava jejich faktického poskytování.
Navrhovaná novela zákona proto především doplňuje do části páté zákona koncentrovanou úpravu provozování RIS na tuzemských vnitrozemských vodních cestách třídy IV nebo vyšší (tuto podmínku v České republice splňuje pouze Labe a Vltava) a s tím související povinnosti správce RIS a dalších subjektů, které se na chodu systému RIS budou podílet především poskytováním informací. Do části osmé zákona se pak s ohledem na zavedení RIS doplňuje působnost Státní plavební správy jako správce systému RIS a působnost Ministerstva dopravy v oblasti schvalování typu výrobků pro použití v systému RIS.
Základní cíle RIS jsou následující:
- zvýšení bezpečnosti vnitrozemské plavby; RIS přispívá ke zkvalitnění záchranných operací a umožňuje průběžný monitoring dopravní situace na vodní cestě včetně přepravy nebezpečného zboží,
- zvýšení efektivnosti vodní dopravy; RIS pomůže optimalizovat řízení přepravního řetězce snazší výměnou informací mezi loděmi, plavebními stupni a přístavy,
- lepší využití možností vodní cesty na základě kvalitnějších informací o aktuálních plavebních podmínkách,
- ochrana životního prostředí plynoucí z dostatečné informovanosti při řešení mimořádných situací
Dosud se zcela běžně v Evropě využívalo hlasové komunikace formou lodního radiotelefonního spojení VHF, která je sice operativní a rychlá, je ale omezena dosahem radiostanic a často zde dochází vlivem lidského faktoru ke zkreslení a nedorozumění. Pro účely bezpečnosti plavby je její využití nezbytné, pro většinu informací popisného charakteru je ale vhodnější pracovat s textovou nebo grafickou formou, kdy je pravděpodobnost chyb menší. Donedávna byla problémem jejich operativní distribuce, která se ale v současnosti vlivem rozvoje moderních mobilních informačních technologií zásadně zjednodušila a zlevnila. Navíc umožňuje zpětnou archivaci komunikace, sledování pohybu plavidel bez možnosti lidského zásahu apod.
Informace a dokumenty o nákladu jsou dosud prakticky výhradně zpracovávány a distribuovány v tištěné formě, přičemž někteří významní klienti nebo terminály provozují své vlastní informační systémy, jejichž vzájemné provázání je minimální. V tomto směru je navíc významným omezením na rozdíl od jiných druhů dopravy roztříštěnost podnikatelů ve vodní dopravě, kdy podíl velkých podniků na dopravním trhu je jen minoritní.
Vzhledem k současné dostupnosti kvalitních a spolehlivých informačních technologií založených na počítačovém zpracování dat se ukazuje jako výhodné v maximální míře převést výměnu informací do digitální podoby. Výhodou je nejen zrychlení a zlevnění komunikace, ale také vyšší spolehlivost, menší počet chyb a často i redukce psychického zatížení personálu v provozu (kapitáni, obsluha plavebních komor).
Směrnice 2005/44/ES obsahuje ve vztahu k RIS pouze rámcovou úpravu a její úprava měla být v souladu s jejím čl. 5 ještě doplněna dalšími akty, v nichž by byly stanoveny technické pokyny pro plánování, zavádění a provozování RIS a technické specifikace, zejm. pro elektronickou plavební mapa a informační systém pro vnitrozemskou plavbu, systém elektronických zpráv pro plavbu, zprávy vůdcům plavidel, systémy sledování polohy a pohybu plavidel a pro slučitelnost zařízení nutného k používání RIS. Tyto specifikace měly být vydány prováděcími nařízeními Komise ke směrnici, v současné době však ještě nejsou vydána všechna (celkem by jich mělo být 6).
Při uvedeném nastavení komunitární úpravy by tedy na vnitrostátní úrovni měl být podzákonný předpis do značné míry nahrazen právě prováděcími nařízeními Komise ke směrnici a to s ohledem na právní povahu nařízení jako aktu práva ES, tj. na bezprostřední použitelnost jeho textu. Skutečnost, že prozatím nejsou vydána všechna nařízení Komise, by tak mohla značně zkomplikovat nastavení rozsahu zmocnění ve vnitrostátním zákonném textu, neboť nelze komplexně a priori určit, která úprava bude součástí přímo použitelných nařízení ES a která nikoliv. Při posouzení textu stávajících tří již vydaných nařízení Komise (Nařízení Komise (ES) č. 414/2007, č. 415/2007 a č. 416/2007) se však ukazuje, že výše popsaný problém nevzniká, a to paradoxně kvůli nízké legislativně technické kvalitě nařízení. Nařízení totiž do značné míry neobsahují normativní text a svým charakterem odpovídají spíše metodické příručce doporučující určitá řešení či postupy. Takovýto text neposkytuje dostatečnou právní jistotu pro stanovení jasných pravidel, zejm. ve sporných situacích a v zásadě není přímo aplikovatelný. Pro zhojení tohoto nedostatku je zřejmě nutné přistoupit k úpravě obsažené v nařízeních tak, jako by se jednalo o úpravu dávající členskému státu na výběr mezi několika typy pravidel a členský stát pak musí ve svých vnitrostátních předpisech určit, které pravidlo si vybral.
Rozsah zmocnění ve vnitrostátním zákonném předpise tak zřejmě nebude omezován úpravou obsaženou v nařízeních Komise (kterou by za normálních okolností bylo potřeba z vnitrostátního prováděcího předpisu vyjmout), ale naopak prostřednictvím vyhlášky bude doporučující text nařízení měněn na text normativní, ať už prostřednictvím obecné klauzule, vnitrostátní reformulací úpravy nařízení, nebo kombinací obou způsobů.
Směrnice koncipuje faktickou správu systému RIS jednak jako zpracovávání údajů v určitých vymezených oblastech a jednak jako jejich poskytování v předepsané formě a obsahu a předepsaným způsobem uživatelům. Směrnice nijak podrobněji neupravuje konkrétní postup, jak by měl členský stát zabezpečit tyto úkoly a ponechává toto rozhodnutí na členském státu.
S ohledem na existující vnitrostátní právní a věcný rámec správy v oblasti vnitrozemské plavby byl proto při transpozici zvolen model, kdy správce RIS nemá aktivní postavení ve vztahu k vyhledávání informací, vkládaných do RIS, ani nebude údaje obsažené v RIS aktivně poskytovat uživatelům. Ve vztahu ke sběru informací bude mít receptivní pozici, doplněnou ve vymezených případech zpětnou kontrolní vazbou. Informace budou tedy správci poskytovat třetí osoby, jimž bude tato povinnost uložena zákonem. Ve vztahu k poskytování údajů obsažených v RIS uživatelům správce umožní k těmto údajům přístup, ale nebude je cíleně poskytovat. Aktivní úlohu bude naopak správce vykonávat při správě systému RIS v užším smyslu, tj. při zajišťování řádného a včasného zpracování předaných informaci, jejich vložení do systému, zpřístupnění uživatelům a zajišťování bezpečnosti a ochrany RIS před zneužitím.
Systém RIS je v návrhu definován jako bezplatně zpřístupňovaný soubor informací na podporu řízení provozu a dopravy ve vnitrozemské plavbě na vybraných vnitrozemských vodních cestách s tím, že podrobněji budou tyto informace vymezeny v prováděcí vyhlášce. V souladu s úpravou směrnice půjde např. o tyto druhy informací: informace o plavební dráze, informace o provozu a řízení provozu, informace pro řízení dopravy nebo informace o přístavních poplatcích apod. Informace v RIS budou zpřístupňovány v elektronické podobě umožňující dálkový přístup (prostřednictvím internetu).
Systém RIS bude obsahovat z větší části informace přístupné veřejně bez omezení každému zájemci, jenž má technické a programové vybavení, které mu umožní je přijímat. Je navržena ale i neveřejná část systému RIS, jež bude zahrnovat zejm. informace o pohybu lodí a informace o přepravovaném nákladu. Všechny druhy informací s omezeným přístupem budou konkrétně specifikovány v prováděcím předpise. Tyto informace budou zpřístupňovány primárně pouze provozovatelům lodí na základě jejich písemné žádosti, a to výhradně k údajům o lodích, které ten který provozovatel provozuje. Správce systému RIS na základě výše uvedené žádosti a po ověření, že žadatel provozovatelem těchto plavidel skutečně je (srovnáním se zápisem v plavebním rejstříku), provozovateli přidělí přístupový kód pro neveřejnou část systému RIS, jímž mu bude umožněn přístup k informacím o konkrétních plavidlech.
V navrhované právní úpravě týkající se říčních informačních služeb se dále
a) stanovují povinnosti určitých subjektů předávat správci systému RIS vymezené informace ? úprava jejich rozsahu, četnosti a způsobu předávání je ponechána opět prováděcímu právnímu předpisu; novelou se však taxativně vymezují subjekty, které budou mít výše uvedenou informační povinnost, včetně obecného věcného rozsahu jimi poskytovaných informací;
b) upravují povinnosti správce systému RIS týkající se příjmu informací, jejich zpracovávání, uchovávání, zpřístupňování a také jejich zabezpečení před neoprávněným přístupem či pozměňování a obsahuje i oprávnění ve vztahu k zpřístupňování neveřejné části systému; působnost správce systému RIS se navrhuje svěřit Státní plavební správě;
c) obsahuje úpravu schvalování typu výrobků pro použití v systému RIS (jde o síťová zařízení, koncová zařízení a speciální software) a úpravu možnosti a bližších podmínek pověření právnické osoby ministerstvem k prováděním zkoušek, které jsou podkladem pro rozhodnutí ministerstva o schválení typu takového výrobku.
Hlavní principy nově navrhnuté úpravy regulace provozování vodních skútrů jsou tyto:
a) vodní skútry, plavidla pro plavbu v kluzu a další vymezená plavidla lze provozovat jen na speciálních plochách vymezených rozhodnutím plavebního úřadu (Státní plavební správy) na určitých úsecích vodních cest,
b) plocha pro provoz vodních skútrů může být plavebním úřadem vymezena pouze na základě žádosti budoucího provozovatele této plochy a pouze s předchozím souhlasem obce, na jejímž katastrálním území se plocha nachází, přičemž žadatel musí doložit, že plocha splňuje podmínky § 7 odst. 5 vodního zákona a vyhlášky č. 241/2002 Sb.,
c) plavební úřad v rozhodnutí o vymezení plochy stanoví bližší podmínky provozu na ploše (např. omezení počtu současně provozovaných skútrů, omezení provozní doby plochy, omezení přístupu či příjezdu k ploše, omezení co do druhů plavidel, jež mohou být na ploše provozovány (např. jen vodní skútry) apod.),
d) plochu provozuje provozovatel jako živnost a za provozování plochy pak platí obci, na jejímž katastrálním území se plocha nachází, roční poplatek (neboť jde o zvláštní užívání povrchových vod).
Součástí předkládaného návrhu novely zákona o vnitrozemské plavbě jsou i některé další legislativní úpravy, doplnění a zpřesnění textu zákona, které nemají vztah k úpravě zavedení a provozování systému RIS či k regulaci vodních skútrů, jde zejména o
a) novou komplexní úpravu správních deliktů na úseku vnitrozemské plavby,
b) změnu číslování kilometráže části vodního toku Labe sloužícího jako vodní cesta využívaná a změna rozsahu této využívané vodní cesty
c) vymezení kvalifikovaného postavení plavidel z jiných členských států Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru a provozovatelů vodní dopravy z těchto států, úprava uznávání průkazů způsobilosti vůdců plavidel vydaných jinými členskými státy EU podle práva ES nebo podle Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně, umožnění zapsat do českého plavebního rejstříku i plavidlo, jehož provozovatelem je subjekt z jiného členského státu EU či EHP a možnost vydávat osvědčení o splnění podmínek pro přepravu zboží a cestujících na vnitrozemských vodních cestách některých jiných členských států EU či EHP.
Vyhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem, s mezinárodními smlouvami a s právními akty Evropských společenství
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a zajišťuje implementaci příslušných předpisů práva ES.
Transpozice směrnice 2005/44/ES je předloženým návrhem novely zákona zajišťována v hlavních obrysech právní úpravy směrnice; zcela dokončena bude až přijetím navazujících vyhlášky, na niž je v novelizovaném textu zákona odkazováno.
Navrhovaná novela také přináší dílčí transpozici malé části Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/33/ES ze dne 6. července 2005, kterou se mění směrnice 1999/32/ES, pokud jde o obsah síry v lodních palivech.
Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Zavedení RIS v ČR a jeho provoz již částečně přineslo nebo přinese následující náklady v oblasti státního rozpočtu či rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury:
1) investiční náklady na realizaci telematického systému (investorem je ŘVC ČR):
? již probíhající projekt telematického systému - 14,5 mil. Kč a v současnosti zahajovaný projekt vysílače korekčních signálů DGPS standardu IALA - 12,7 mil. Kč.
Tyto náklady jsou či budou hrazeny ze zdrojů SFDI se spolufinancováním z EU (Operační programy Infrastruktura a Doprava).
2) další investiční náklady:
? pro státní podnik Povodí Labe na nákup výpočetní techniky - 1,5 mil. Kč, pro státní podnik Povodí Vltavy ? 300 tis. Kč a pro Český hydrometeorologický ústav ? 30 tis. Kč;
? pro Státní plavební správu na zřízení serverů, nákup výpočetní techniky a další vybavení - 1,14 mil. Kč.
3) provozní náklady:
? pro státní podnik Povodí Labe na provoz hlavní a podružných stanic DGPS, provoz výpočetní techniky ? 1,5 mil ročně, pro státní podnik Povodí Vltavy ? 400 - 600 tis. Kč ročně;
? pro Státní plavební správu na personální zabezpečení obsluhy systému - 2,4 mil.
Zbytek navrhované právní úpravy by neměl mít dopad na státní rozpočet, neboť z ní vyplývající rozšíření působnosti Státní plavební správy (rozhodování ohledně ploch pro provoz vodních skútrů, vydávání některých dokladů) bude pokryto v rámci jejího rozpočtu bez dalších rozpočtových nároků. Úkoly vyplývající pro správce vodních cest (značení ploch pro provoz vodních skútrů plavebními znaky) by také neměly vyvolat dodatečné rozpočtové nároky, mj. proto, že značení plavebními znaky vykonávají správci vodních cest již dnes a v tomto případě jim přibude pouze dílčí doplnění značení na některých úsecích vodních cest, jež budou vymezeny jako plochy pro provoz vodních skútrů.
Předpokládaný vliv navrhované právní úpravy na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady a dopady na životní prostředí
Předložená novela nemá dopady na rovné postavení mužů a žen, ani sociální dopady.
Novela nepřináší negativní dopad ani na podnikatelské prostředí, protože vybavení plavidel koncovým zařízením umožňujícím přijímat informace ze systému RIS a informace odesílat není povinné, ostatní dílčí informační povinnosti (např. při nehodách nebo jiných mimořádných událostech) by na provozovatele vodní dopravy, resp. provozovatele plavidel neměly mít významný finanční dopad. Informace zpřístupněné v rámci RIS naopak mohou napomoci zvýšení efektivnosti vodní dopravy a optimalizaci řízení přepravního řetězce, takže by nová úprava měla mít na provozování vodní dopravy naopak pozitivní vliv.
Návrh regulace vodních skútrů nebude mít negativní dopad na podnikatelské prostředí, protože tato plavidla jsou v současné době užívána k rekreačním a sportovním účelům fyzickými osobami. Návrh naopak nově koncipuje provozování plochy pro provoz vodních skútrů jako živnost a umožňuje tak provozovateli zpoplatnit užívání vodních skútrů či plavidel pro plavbu v kluzu na ploše. Jediným negativním dopadem na podnikatelské prostředí bude povinnost provozovatelů ploch pro provoz vodních skútrů hradit roční poplatek za zvláštní užívání povrchových vod katastrálně příslušné obci, ale tento poplatek nemůže mít dopad na současné podnikatelské subjekty, protože doposud nebylo provozování ploch pro provoz vodních skútrů živností a nebylo realizováno jako podnikatelská činnost (tj. platba za každé užití plochy vodním skútrem).
Navrhovaná úprava nemá bezprostřední negativní vliv na životní prostředí, naopak zavedení RIS umožní předávat informace o ekologických haváriích na vodní cestě rychleji a umožní tak jejich efektivnější zachycení a zneškodnění s menším dopadem na kvalitu vody a vodních ekosystémů.
Rozšíření možnosti provozování vodních skútrů na celoroční provoz bylo provedeno již ve vyhlášce č. 209/2007 Sb., nicméně tato změna byla připravena v dohodě s Ministerstvem životního prostředí, a novelizovaná vyhláška obsahuje nově některá další omezení, jež garantují, že provozem vodních skútrů nebude narušen mj. zájem ochrany přírody a krajiny a vodních ekosystémů (např. plochy pro provoz vodních skútrů se nesmí ani zčásti nacházet na zvláště chráněném území přírody apod.). Navrhovaná zákonná úprava tato omezení přebírá v tom smyslu, že doložení splnění těchto podmínek je nutným předpokladem vymezení plochy pro provoz vodních skútrů. Plavební úřad má dále možnost stanovit v tomto směru i další omezení v bližších podmínkách provozu vodních skútrů na ploše.







II. Zvláštní část

1) K čl. I ? novela zákona o vnitrozemské plavbě

K bodu 1
V tomto bodu se navrhuje změna číslování kilometráže části vodního toku Labe sloužícího jako vodní cesta využívaná a změna rozsahu této vodní cesty.
V současné době je kilometráž labské vodní cesty nastavena tak, že počátek ? ř.km 0 je v místě soutoku Labe a Vltavy s následným počítáním po proudu směrem ke státní hranici se SRN a proti proudu směrem k prameni Labe. Z tohoto důvodu existují na vodní cestě místa, která mají totožnou kilometráž. Tato skutečnost doposud nezpůsobovala zásadní problémy v praxi, avšak při zavedení Říčního informačního systému je nezbytné, aby každá hodnota říční kilometráže se na labské vodní cestě vyskytovala maximálně jednou a bylo odstraněno riziko záměny místa na vodní cestě v důsledku duplicitní kilometráže. Nově se navrhuje navázat na kilometráž Labe v SRN, která má počátek ? ř.km 0 v ústí Labe do moře. V souvislosti s touto změnou se v příloze č. 2 zákona odpovídajícím způsobem upravují i hodnoty říční kilometráže u labské vodní cesty ve využitelných vodních cestách. V případě vltavské vodní cesty je možné zachovat stávající kilometráž.
Na labské vodní cestě došlo v souvislosti s investiční činností státního investora Ředitelství vodních cest ČR ke zlepšení plavebních podmínek od říčního km 102,2 (Chvaletice) dále proti proudu až do ř.km. 112,43 po podjezí zdymadla Přelouč (konec úprav splavnění Labe pod zdymadlem Přelouč na konci tzv. ?Labských hrčáků?). Současně již nyní je na labské vodní cestě provozována plavba (koncesovaná osobní vodní doprava) na úseku od ř.km 114,7 (nadjezí zdymadla Přelouč) do ř.km 137 (Kunětice). Vzhledem ke skutečnosti, že je nezbytné, aby plavební podmínky vhodné pro plavbu byly na těchto úsecích labské vodní cesty nadále zachovány a tedy udržovány, musí být vymezené úseky labské vodní cesty převedeny z kategorie dopravně významných vodních cest využitelných do kategorie dopravně významných vodních cest využívaných. Pouze v takovém případě bude možné aplikovat § 47 odst. 4 písm. b) vodního zákona (údržba splavnosti využívaných dopravně významných vodních cest).
Současně se navrhuje rozšíření labské vodní cesty uvedené v § 3 odst. 4 písm. a) zákona o vodní plochu velké Žernoseky, neboť se jedná o vodní plochu těsně přilehlou a plavebně propojenou s Labem, vhodnou pro rozšíření sítě servisních služeb pro plavidla vodní dopravy na labsko-vltavské vodní cestě (zásobování PHM, mazivy a pitnou vodou, odběr zaolejovaných a nádních vod, fekálních vod a dalšího odpadu). Stavební úřady zásadně obtížně povolují novostavby serviscenter na vodní cestě na volné řece, protože v případě ropné havárie se tato obtížněji likviduje. Objekty tohoto typu doporučují zásadně do přístavních bazénů, horních rejd plavebních komor či vodních ploch jinak oddělených od samotné volné řeky, kde lze s pomocí norných stěn snáze zabránit šíření ropných skvrn. Tato vodní plocha bezprostředně navazuje a vytváří zázemí provozu na vodní cestě Labe. Samotné jezero je nyní zařazeno ve vyhlášce č. 222/1995 Sb. v § 3 jako účelová vodní cesta.

K bodu 2 a 3
Navržená úprava § 9 odst. 3 upravuje výslovné umožnění zapsat do českého plavebního rejstříku i plavidlo, jehož provozovatelem je subjekt z jiného členského státu Evropské unie či Evropského hospodářského prostoru, a to na jeho jeho žádost. Jde o úpravu obdobnou úpravám v jiných členských státech EU či EHP. Dále jsou navrhovány drobné legislativně technické úpravy uvedeného ustanovení.
K bodu 4
Jde fakticky o zpřesnění transpoziční úpravy, neboť vzor osvědčení obsahuje jak doposud platná směrnice 82/714/ES, tak i nová směrnice směrnice 2006/87/ES. Věcně nesprávný výraz ?typ? plavidla se navrhuje nahradit vhodnějším termínem ?druh?.

K bodu 5
Doplnění nezbytného a doposud chybějícího zmocnění pro stanovení obsahu typového osvědčení plavidla.

K bodu 6
Textová úprava zmocňovacího ustanovení má umožnit v prováděcím právním předpise kromě vyjmenování lodních listin též stanovit údaje, jež se v nich mají vést. Tato úprava mj. pomůže k dokončení transpozice směrnice 2005/33/ES, kterou se mění směrnice 1999/32/ES, pokud jde o obsah síry v lodních palivech, v rámci výše uvedené vyhlášky, kde bude jako jeden z údajů obligatorně zaznamenáván - v souladu s čl. 1 bodu 5 směrnice (nový § 4b odst. 1 původní směrnice) - čas změny paliva (čas přechodu na jiný druh paliva).

K bodům 7 až 10
V těchto bodech je obsažena úprava uznávání průkazů způsobilosti vůdců plavidel vydaných jinými členskými státy EU podle práva ES nebo podle Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně (bod 4) a v dalších bodech jsou navrhovány drobné legislativně technické úpravy a doplnění textu zákona. Smyslem návrhu je výše uvedené uznávání průkazů výslovně legislativně zakotvit, a to v souladu s požadavkem směrnice 91/672/EHS.

K bodu 11
Doplnění výslovné povinnosti držitele průkazu způsobilosti vůdce plavidla nebo člena posádky plavidla oznámit změny údajů v něm uvedených Státní plavební správě.

K bodu 12
Doplnění dosud chybějícího zmocnění pro stanovení vzorů průkazů způsobilosti v prováděcím právním předpisu.

K bodu 13
Jde o dílčí zpřesnění ustanovení upravujícího plavební znaky.

K bodu 14
V souladu s právem ES se deklaruje nediskriminační postavení pro plavidla z jiných členských států EU nebo EHP. Plavidlo, k němuž bylo vydáno lodní osvědčení nebo jiný obdobný doklad ve výše uvedených státech, se nepovažuje za plavidlo zahraniční a nevztahují se na něj omezení platná pro provoz zahraničních plavidel na vnitrozemských vodních cestách, především povinnost mít povolení k provozu.

K bodu 15
Tento novelizační bod obsahuje návrh zcela nové zákonné úpravy regulace provozování vodních skútrů, plavidel pro plavbu v kluzu a dalších vymezených plavidel na vnitrozemských vodních cestách.
§ 30a odst. 1: určuje, že vodní skútry lze provozovat jen na speciálních plochách vymezených rozhodnutím plavebního úřadu (Státní plavební správy) na určitých úsecích vodních cest. Provozování plochy pro provoz vodních skútrů je živností volnou (žadatel o vymezení plochy, tj. její budoucí provozovatel, proto v žádosti o vymezení plochy dokládá též, že je držitelem příslušného živnostenského oprávnění).
§ 30a odst. 2: úprava náležitostí žádosti o vymezení plochy pro provoz vodních skútrů.
§ 30a odst. 3: může být rozhodnutí o vymezení plochy pro provoz vodních skútrů se váže na obligatorní předchozí souhlas obce, na jejímž katastrálním území se plocha nachází, a příslušného správce vodní cesty.
§ 30a odst. 4: úprava obsahu rozhodnutí o vymezení plochy pro provoz vodních skútrů.
§ 30a odst. 5: úprava povinnosti správce vodní cesty označit vymezenou plochu pro provoz vodních skútrů plavebními znaky.
§ 30a odst. 6: vymezení povinností provozovatele plochy pro provoz vodních skútrů, zejména je důležité zajistit dodržení bližších podmínek provozu skútrů na ploše uvedených v rozhodnutí o vymezení plochy.
§ 30a odst. 7 a 8: vztahuje celou navrhovanou úpravu též na provozování plavidel pro plavbu v kluzu a dalších plavidel vymezených v prováděcím právním předpisu (uvažuje se, že by v budoucnu mohly být do tohoto režimu zařazena i další plavidla, jež v současné době ještě v České republice nejsou rozšířena ?např. vznášedla). Následuje zmocňovací ustanovení pro vzor žádosti o vymezení plochy pro provoz vodních skútrů.

K bodu 16
V tomto bodě je koncentrována největší část právní úpravy zavedení, poskytování a správy systému RIS v České republice. Podrobněji k této úpravě viz též obecná část důvodové zprávy.
§ 32a: definice říčních informačních služeb, jejich formy a jejich rozčlenění na část veřejně přístupnou a část s omezeným přístupem, která bude obsahovat zejména informace o poloze plavidel a o nákladu, jejž vezou (specifikace nákladu, jeho odesílatel, příjemce nákladu, příp. jeho cena atd.). Podrobný výčet všech druhů informací zaznamenávaných v RIS a konkrétního obsahu informací s omezeným přístupem bude obsahovat prováděcí vyhláška.
§ 32b: vymezení jednotlivých subjektů, jež budou poskytovat informace do systému RIS a rozsahu této jejich povinnosti.
§ 32c: konkretizuje jednotlivé povinnosti správce systému RIS, jímž bude v České republice Státní plavební správa. Úprava rozhodování správce systému RIS o zpřístupnění části informací vedených v RIS, ke kterým je omezen přístup, provozovateli plavidla (na žádost mu budou zpřístupněny informace o jeho plavidlech), případně některým orgánům státní správy, pokud bude přístup k těmto informacím potřebný pro účely jejich činnosti. Policejním složkám a Bezpečnostní informační službě se obdobně jako v jiných dopravních informačních systémů (registr řidičů, registr vozidel) umožňuje přístup do informací vedených v RIS, ke kterým je omezen přístup, přímo ze zákona bez rozhodování správce systému o opodstatněnosti zpřístupnění.
§ 32d: úprava schvalování typu výrobků pro použití v RIS (koncové zařízení, síťové zařízení a software) v souladu s požadavkem čl.7 směrnice 2005/44/ES .


K bodu 17
Doplnění dosud chybějícího oprávnění pro Státní plavební správu k vydávání tzv. osvědčení o příslušnosti k plavbě na Rýně a k vydávání osvědčení podle některých komunitárních právních předpisů o splnění podmínek pro přepravu zboží a osob v jiných členských státech Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru.
Problematiku přepravy věcí a cestujících po vnitrozemských vodních cestách mezi členskými státy EU a kabotáže upravují zejména nařízení Rady (EHS) 2919/85, kterým se stanoví podmínky přístupu k režimu podle revidované Úmluvy pro plavbu na Rýně, vztahující se na plavidla plavby na Rýně a nařízení Rady (EHS) č. 3921/91, kterým se stanoví podmínky, za nichž může dopravce provozovat přepravu zboží a cestujících po vnitrozemských vodních cestách uvnitř členského státu. Navrhovanou úpravou dochází k adaptaci těchto nařízení.
Cílem zmíněných právních předpisů ES je, aby plavidla, jejichž prostřednictvím jsou poskytovány přepravní služby, měla přímou vazbu s některou členskou zemí EU (popřípadě smluvní stranou revidované Úmluvy pro plavbu na Rýně), a to prostřednictvím vlastníka a provozovatele plavidla. Tato skutečnost musí být prokázána dokladem vydaným správním úřadem členského státu, ve kterém je plavidlo vedeno v rejstříku plavidel s tím, že tento doklad musí být kdykoliv k dispozici kontrolním orgánům na palubě plavidla. Navržená úprava tak pouze jednoznačně legislativně stanoví orgán, která je v České republice k vydávání uvedeného dokladu kompetentní.

K bodu 18
V souladu s právem ES se deklaruje nediskriminační postavení pro provozovatele vodní dopravy z jiných členských států EU nebo EHP. Provozovatelé vodní dopravy s trvalým pobytem nebo se sídlem v jiném členském státě EU nebo EHP, kteří provozují vodní dopravu plavidly evidovanými v plavebním rejstříku členského státu EU nebo EHP se nepovažují za zahraniční provozovatele vodní dopravy a nevztahuje se na ně povinnost mít povolení plavebního úřadu pro provozování vodní dopravy na území nebo přes České republiky.

K bodům 19 a 20
S ohledem na zavedení RIS se do § 40 doplňuje působnost Státní plavební správy jako správce systému RIS a do § 41 působnost Ministerstva dopravy v oblasti schvalování typu výrobků pro použití v systému RIS a pověřování právnické osoby k provádění zkoušek, které jsou podkladem pro rozhodnutí ministerstva o schválení typu takového výrobku.

K bodu 21
Obsahuje doplnění textu zákona o novou komplexní úpravu správních deliktů v zákoně (blíže k ní ? viz též obecná část důvodové zprávy).

K bodu 22
Úprava zmocňovacího ustanovení, která souvisí s nově vkládanými zmocněními nebo s textovým posunem dosavadních ustanovení obsahujících zmocnění.



2) K čl. II - novela zákona o přestupcích
Z přestupkového zákona se v souladu s novou koncepcí správního trestání a v návaznosti na komplexní úpravu správního trestání na úseku vnitrozemské plavby obsaženou v části 1 materiálu vypouštějí dvě skutkové podstaty přestupků souvisejí výhradně s oblastí vnitrozemské plavby a jsou převedeny do úpravy obsažené v novele zákona o vnitrozemské plavbě.

3) K čl. III - novela zákona o správních poplatcích
V návaznosti na úpravu regulace vodních skútrů navrženou v novele zákona o vnitrozemské plavbě se doplňuje související správní poplatek (při přijetí žádosti o vymezení plochy pro provoz vodních skútrů).

4) K čl. IV - novela vodního zákona
V návaznosti na úpravu regulace vodních skútrů navrženou v novele zákona o vnitrozemské plavbě se v části vodního zákona, která upravuje poplatky za zvláštní užívání vod, navrhuje doplnit poplatek za užívání povrchových vod k plavbě. Užívání povrchových vod k plavbě vodními skútry a dalšími v návrhu vymezenými plavidly je svou povahou i z hlediska systematiky vodního zákona nesporně také zvláštním užíváním. Poplatek bude hradit provozovatel plochy pro provoz vodních skútrů vždy katastrálně příslušné obci za kalendářní rok, v němž plochu provozoval.

5) K čl. V (účinnost)
Navrhuje se stanovit nabytí účinnosti dnem 1. července 2008.