Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

 
Pomineme-li otázky nákupu či pronájmu lodě a průkazů způsobilosti, tedy témata, která jsou s plavbou pevně spojena, ale jimiž se tentokrát zabývat nechceme, zbývá téma, které je nakonec pro plavbu, zejména tu rekreační, zcela fatální: zákaz plavby na někteých vodních plochách pro určité typy lodí, omezení plavby na všech vodních plochách pro prakticky všechny druhy lodí.

Mnozí si jistě vzpomenou na zákaz plavby motorových lodí z doby komunistické vlády. Ten samozřejmě po pádu režimu skončil, ovšem časem se objevil jiný zákaz. Není smyslem tohoto článku zabývat se všemi pripetiemi, kterými plavba po revoluci prošla, nakonec ti kdo se dozvědět chtějí, mají kde (jen náš server poskytuje značné množství materálu). Důvod novodobého zákazu? Zelení ekologové, různá sdružení schovávající se za ekologii, možná politické důvody. Nicméně: může se klidně v naší vlasti běžnému občanu stát, že si u nás koupí lod´ s řádným typovým schválením, s ekologickým motorem v přesvědčení, že si bude jezdit třeba na Orlíku nebo Slapech, ale nebude. Brání mu v tom zákony, vyhlášky, předpisy a za jejich porušení hrozí značné pokuty. V EU situace veskrze ojedinělá. Jediné co se u nás trpí je velmi pomalá jízda, pro lodě a vodní skútry stavěné a kupované pro plavbu ve skluzu prakticky znamená jízdu na volnoběh, pro skútry neřešitelné, pro lodě velmi špatné řešení.

Citace ze současného servisu ČTK: ?v ČR roste také počet lidí, kteří si pořizují vlastní loď. "Poptávka pomalu postupně roste. Zvětšuje se množství majitelů lodí a současně roste i velikost lodí. Snaha je dělat rychlejší lodě, líbivé trupy a komfortnější interiéry," řekl ČTK jeden nejmenovaný prodejce. Podle něj se cenová hladina nejčastější poptávky po lodích pohybuje kolem jednoho milionu korun. "Pak jsou samozřejmě extrémy, které jsou na moře a stojí desítky milionů korun," doplnil onen prodejce, konec citátu.

Skutečně, přes tato diskriminační omezení se lodě u nás vesele prodávají a jejich majitelé se tak ocitají v situaci, kdy na jedné straně museli investovat do ekologických motorů, fekálních nádrží, přírodě neškodících nátěrů, olejů atd. a na straně druhé, chtějí-li s lodí opravdu jezdit, musejí do ciziny, kde jim předpisy v provozu nebrání.
Je naše legislativa v pořádku? Jsou takové zákony a nařízení v souladu s legislativou EU? Tak těmito otázkami se bude v blízké době zabývat soudní tribunál ve Štrasburku na popud ČSAVS (České asociace vodních skútrů), která včera podala na Českou republiku v této věci žalobu.

Tady se úplně nabizi parafrázovat náš titul. Takže, lodni legisltiva je u nas doslova na vode. Pro toto tvrzeni jmenujme tato fakta:
Česká republika vodní dopravu od roku 1989 odsouvá jako nedůležitou záležitost na vedlejší kolej. Pro rozvoj plavby, který má ministerstvo dopravy na starosti se neudělalo skoro nic. Se vzrůstajícím zájmem o rekreaci na vodě, kterou obecně EU podporuje a přiděluje dotace, Česko rovněž nic neudělalo. Dodnes v tomto směru chybí základní vybavení jako např.: možnost doplnit ekologicky pohoné hmoty, sjezdy do vody apod. Přitom o důležitosti vodních cest a jejich rozvoje pro přiléhající regiony nikdo nepochybuje. Rekreační plavba zůstává na úrovni roku 1989. Do dnešního dne dokonce chybí jasný plán rozvoje vodních cest.

K zamyšlení se pak nabízí sjednocování legislativy s EU. Jak je možné že v členských státech bez problémů funguje provoz rekreačních plavidel včetně skútrů a u nás se kladou nesmyslné podmínky k provozu?
Toto všechno jsou kromě jiných podněty, které ČSAVS vedly ke zmíněnému kroku.

Každý ví, že se nejedná o skutečné problémy, protože řešení je v zásadě snadné a takováto řešení jsou používána v zahraničí zcela běžně, tudíž, jako už mnohokrát předtím by stačilo opět převzít fungující model. Optimální vzor provozu těchto plavidel je vytvoření dopravního značení na veřejné dopravní cestě s použitím zákazových značek tam, kde je provoz nežádoucí, to znamená kde by mohlo být ohroženo životní prostředí, rekreační zóny, chráněná krajinná oblast nebo pláže. Stát má možnost prostor pro koupající označit a vymezit tak jak je standardem v EU.

Namísto toho jsme svědky toho, jak úředníci mistrně hrají míč do autu, vymýšlejí si různé kličky, přesouvají odpovědnost na ostatní ? například na obce a drží tím jednání na mrtvém bodě. Důsledekem je kvantum naštvaných lidí, marná a zbytečná vyjednávání, ztráta času, odrazující překážky v podnikání kolem vody, nejezdící lodě, skútry.

ČSAVS nakonec došla trpělivost. Zaplaťpánbůh. Konečně se někdo zodpovědně ujal řešení věcí kolem lodí. Pánové kolem skútrů pochopili, že problém musejí si vyřešit sami, chtějí-li jezdit. Na jejich konto je třeba ještě připočíst fakt, že si dokázali nakonec jako skupina uživatelů vodních ploch na vládě alespoň vymoci jakési provizorium umožňující jízdu, ovšem posuďte sami, jaké:
Provizorně je tedy provoz je povolen pouze na místech k tomu určených. Provozní doba je od 8 do 12 hod a od 14 do 19 hod vyjma neděle a svátku! Ale kdy má každý občan čas na rekreaci a využívání volna, na své zájmy než o sobotách, nedělích a svátcích? Logicky tak lze dovodit, že právě tyto dny by neměly být nijak omezeny, jelikož právě v těchto dnech si chce každý užít volného času podle svého a zákony by mu v tom neměly bránit.
Všimneme-li si v této souvislosti např. myslivců, tak těm, ačkoliv jejich ?prazvláštní koníček? je ze své povahy svému okolí zejména nebezpečný, nikdo ve dnech volna střílet nebrání a to ani v místech blízkých těm, která jsou určených k rekreaci a dokonce i bydlení spoluobčanů.

Platná legislativa tak v případě plavby nařizuje co občan nesmí a nepřipouší možnost použití legálně zakoupeného prostředku. Vyhláška tvrdě okleštila možnost provozu lodí a vodních skútrů v ČR a místo aby zákon vše dal do regulí, tak jeho náplň je opačná. Občane starej se a my tě budeme pokutovat! Paráda.

Co se ČSAVS týče tak je paradoxní, že veškerá plodná snaha pochází právě od této skupiny, skupiny uživatelů. Od uživatelů, kterých je v republice z množiny uživatelů vodních ploch výrazná menšina a kteří, přiznejme si, jsou mnohými ?plnohodnotnými? loďaři jaksi neoblíbení nebo opomíjení. Např. prodejci v ČR sdružení do ?APL? (Asociace výrobců a prodejců plavidel) podle vyjádření zástupců ČSAVS do dnešního dne nebyli schopni ČSAVS nabídnout účinnou pomoc vyjma podpory na demonstracích, které právě tato organizovala. Ta tak sama nesla náklady na špičkové právníky aby připravili žalobu, která bude dávat zelenou nejen provozu na vodních cestách, ale i uvolní prodej skútrů v Čechách. Zástupci ČSAVS tím pádem očekávávali od prodejců, kterým současná legislativa rovněž kazí obchody, kolegiální pomoc. Praktický přínos bude sice totiž pro všechny strany, ale zisky z něj budou na straně prodávajících. Žaloba tedy ze 40% hájí právě jejich zájmy.
Nám, zbylým, prostým uživatelům vodních cest pak nezbývá, než ČSAVS držet palce a těšit se, že jim jejich krok vyjde a my se tak s tím svezeme a konečně budeme moci jezdit jako plnoprávní občané této země a EU.