Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

 

Vyplývá to z novely zákona o vnitrozemské plavbě. Majitelům vodních skútrů se však úprava nelíbí a chystají stížnost k Ústavnímu soudu.

Novela stanoví podmínky, za kterých mohou provozovatelé vodních skútrů o povolení provozu žádat a jakým způsobem mohou lokalitu využívat. Povolení jim nakonec vydá Státní plavební správa.

Zatímco ministerstvo dopravy považuje novelu za komplexní a definitivní vyřešení problému provozu vodních skútrů, skútraři spokojeni nejsou. Jak ČTK řekl místopředseda České sportovní asociace vodních skútrů Roman Ernest, zákon nepočítá s veřejnými místy pro vodní jízdu.

"Stát vám to plavidlo legálně přihlásí a vydá k němu průkaz způsobilosti plavby, ale není jediná vodní plocha, kterou by spravoval stát," uvedl Ernest, podle něhož je zákon šitý na míru soukromým provozovatelům vodních ploch pro skútry.

Podle Ernesta by měl stát vymezit plochy pro jízdu skútrů na veřejné dopravní cestě, která je podle zákona na řekách Labi, Vltavě a Moravě. Důvodem ústavní stížnosti je názor skútrařů, že je stát ve srovnání s ostatními malými plavidly diskriminuje. Evropská unie údajně nedělá žádný rozdíl mezi malou lodí a vodním skútrem.

Majitelé vodních skútrů se připomněli veřejnosti v první polovině roku 2007 dvěma demonstracemi, na kterých žádali povolení jízdy během léta. Vyhláška MD totiž jízdu v létě zakazovala. Nakonec se skútraři s úředníky dohodli na provizorním řešení v podobě novely vyhlášky. Ta umožnila letní jízdu od 1. srpna 2007 a platila ještě na léto 2008. Od sezony 2009 již bude tíha rozhodnutí o letních jízdách ležet na bedrech obcí.

Kromě úpravy provozu vodních skútrů zapracovává novela do zákona také říční informační systém. Ten navádí lodě, informuje posádku o splavnosti řeky, obsazenosti zdymadel či přístavů. Jde jen o formalitu, neboť fakticky již systém funguje.