Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

 
Zároveň by zůstala zachována výška hladiny nádrže, která je léta jádrem sporu mezi vodohospodáři a ekology, na zhruba 170 metrech nad mořem. Střední nádrž by ale byla upravena a doplněna o meandry, kterými by procházela voda z horní do dolní nádrže. Tyto dvě by pak i nadále sloužily pro rekreaci i vodohospodářům.

Technický ředitel Povodí Moravy Radim Světlík dnes novinářům řekl, že si za příklad vzali řešení na Malém Balatonu v Maďarsku. "Horní nádrž ať je čistě pro rekreaci. Do střední nádrže pak umístit sedimenty tak, abychom vodu donutili procházet určitými meandry," uvedl Světlík. Voda, která pak bude proudit do dolní nádrže, bude podle něj čistší a může i nadále sloužit rekreaci a rybolovu. Je to ale plán dlouhodobý a nebyl by dříve než za deset let.

Plán nyní podpořil i předseda ODS a lídr jihomoravské kandidátky do nadcházejících voleb Mirek Topolánek. "I já navrhuji navrátit střední nádrž přírodě, tak jak to vyřešili na Malém Balatonu," řekl dnes novinářům v Brně Topolánek. "Vyčištěná horní a dolní nádrž by sloužily závlahám a rekreaci. Takové řešení by mimo jiné napomohlo výstavbě dálnice Brno - Vídeň," dodal.

Podle Pavla France z Ekologického právního servisu se ale dá ochrana daného území zajistit téměř s minimálními náklady, a to snížením hladiny. "Z kusých informací, které zatím mám k dispozici, by to (návrh) mohlo být velmi nákladné řešení. Navíc nevím, zda ekologicky vhodné, jestli to vysoce chráněné území střední nádrže naopak nepoškodí" řekl ČTK Franc.

Dálnice má vést po zvažovaném rozšířeném náspu mezi horní a střední nádrží. Silnice R52 ale patří ke kontroverzním stavbám. Spory se vedou především o to, zda rozšířit nynější silnici I/52 z Brna do Mikulova, nebo využít dálnici D2 z Brna do Břeclavi. Odtud by se pak postavila přípojka na hranice. Trasu přes Břeclav prosazují ekologové a Strana zelených. Bojí se právě poškození přírody u novomlýnských nádrží a na Pálavě.

Spor o výšku hladiny nádrže je jednou z největších ekologických kauz v Česku. Při o ni vedou roky nejen ekologové a vodohospodáři, ale i státní instituce, zabýval se jím i Nejvyšší správní soud. Ekologové žádají, aby byla hladina vodního díla snížena. Tvrdí, že jen tak se podaří zachránit lužní vegetaci v nádrži a umělé ostrovy, které slouží jako hnízdiště pro vzácné ptáky. Vodohospodáři to odmítají. Kvůli výrobě elektrické energie a také dostatečnému množství vody v nádrži k zemědělským závlahám chtějí hladinu na 170 metrech.

Nové Mlýny vznikly v 70. letech zaplavením lužní krajiny, která byla domovem vzácného ptactva. Kvůli obnově hnízdišť vznikl před lety projekt výstavby dvou umělých ostrovů v prostřední nádrži. Hladina v něm byla kvůli stavebním pracím dočasně snížena na 169,5 metru nad mořem. Ostrovy byly vybudovány za 60 milionů korun. V roce 2000 pak byla hladina zase zvýšena. Od té doby se datují spory o výšku hladiny.