Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

 
A právě díky tomu mají německé expedice, jako byla poslední výprava v tomto týdnu dokonce s českou účastí, možnost potápět se k potopenému trupu, aniž by porušovaly zákony své země. Jak ve svém dnešním vydání napsal stockholmský deník Svenska Dagbladet, daná otázka zůstává stínem připravované německé státní návštěvy na severu Evropy za tři týdny. Německá vláda podle listu doufá, že švédská strana nakonec tento problém na jednací stůl ani nepoloží. Podle německého stanoviska by totiž konečné akceptování zákona pohřbilo i jakékoli šance na vyšetření největšího neštěstí v osobní námořní dopravě po druhé světové válce. Trajekt Estonia, plující z Tallinnu do Stockholmu, se potopil v mezinárodních vodách nedaleko finských břehů v září 1994. V jeho útrobách zahynulo 852 cestujících. Němci se staví proti zákonu o podmořském hrobu kromě jiného proto, že několik soudních procesů, při nichž pozůstalí po obětech z Estonie požadují odškodnění, ještě stále probíhá. Přistoupení na zákon by tedy podle německých diplomatických zdrojů znemožnilo získávání jakýchkoli nových přímých důkazů ze dna moře. Kromě toho podle německé vlády není možné chránit obdobným zákonem jen jediné potopené plavidlo; takovou možnost německé zákonodárství nepřináší. Namísto toho by byla podle Němců potřebná mezinárodní konvence upravující pravidla pro potápění ke všem potopeným lodím. Jen v Baltském moři jsou podle Berlína stovky vraků, proti jejichž potápěčskému průzkumu dosud nikdo nic nenamítal. Německý postoj tak podle Svenska Dagbladet odporuje přístupu Švédska, Estonska, Finska, Dánska, Lotyšska, Ruska, Velké Británie a Polska, tedy zemí, které zákon o Estonii již přijaly za svůj. Odmítavé stanovisko však zastávají Německo a Litva. Čeští potápěči tak mohou být teoreticky zadrženi ve všech signatářských zemích, avšak v Německu a v dalších státech nikoli. Stejně tak mohou volně pátrat v mezinárodních vodách, kde mimochodem spočívá i potopená Estonia. Ani nadcházející zářijová návštěva spolkového prezidenta Johannese Raua, kancléře Gerharda Schrödera a předsedy Spolkového sněmu Wolfganga Thierseho ve Stockholmu na tom s největší pravděpodobností nic nezmění.