Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

 
Podle Horpestada začne monitorování Kursku několik dní před jeho vyzdvižením na hladinu, které je naplánováno na 15. září, a bude pokračovat ještě krátce poté. Norsko, které s Ruskem sdílí suchozemskou i mořskou hranici, znepokojuje případná radiace z Kursku, která by mohla znečistit mořská loviště. Pro tuto skandinávskou zemi představuje rybolov důležitý zdroj příjmů.
Ruští činitelé označují obavy z radioaktivity za jeden z hlavních důvodů pro vyzvednutí vraku ponorky. Hladina radiace v oblasti katastrofy je však podle nich zatím normální. Přestože místo neštěstí se nachází v mezinárodních vodách, Rusko opakovaně varovalo, že norské monitorovací zařízení by mohlo narušit operaci na vyzdvižení Kursku. Ruské námořnictvo proto dnes vyjádřilo znepokojení nad norskou bójí se zařízením na sledování radiace, která se odtrhla od své kotvy a pluje k místu, kde na dně moře leží Kursk. Námořnictvo se domnívá, že Norsko vypustilo bóji záměrně bez upozornění ruské strany, což by mohlo způsobit problémy při záchranných pracích. Horpestad potvrdil, že bóje vypuštěná v mezinárodních vodách nyní směřuje k Rusku.
K obvinění ruského námořnictva se ale nevyjádřil. K místu havárie ponorky míří nákladní loď s vybavením potřebným k odříznutí přední části vraku od zbytku plavidla. Tato část zůstane na dně moře, neboť hrozí nebezpečí, že v ní mohou být nevybuchlá torpéda. Loď vyplula z norského přístavu Kirkenes a na místo má dorazit dnes. V Barentsově moři již několik týdnů pracuje mezinárodní tým potápěčů, který do trupu ponorky vyvrtal 26 otvorů. Těmi budou protažena speciální ocelová lana určená k vytažení vraku na hladinu. Při vyzvednutí mají být použity také drapáky vyrobené v České republice. Kursk se potopil v Barentsově moři loni 12. srpna, kdy jím otřásly dva neobjasněné výbuchy. Při nehodě zahynulo všech 118 členů posádky. Cílem záchranné operace, která byla zahájena 21. července a měla by být dokončena do 20. září, je zjistit příčinu tragédie