Úvodem je třeba poznamenat, že organizace tohoto závodu fungovala dobře. Lodě byly v termínu připraveny, o rychlý operativní servis se starala posádka servismanů charterové společnosti, v přístavech bylo možno nechat opravit roztrhané plachty? Takže vlastně nic nebránilo tomu, aby se celé startovní pole čítající nejlepší posádky minulých ročníků posílené o nové členy, vydalo na startovní čáru.
Celý závod se hned od počátků nesl ve znamení zákulisních bojů, které ZK nedokázala udržet pod kontrolou a naopak sama k nim zavdávala příčiny. Snad všichni, kteří na závodě byli si dobře vzpomenou na starty etap, na dojezdové limity, na záležitost s kotvami?
Kontrola kotev proběhla hned druhý den v maríně Hramina. Na základě informace, že některé posádky vynesly z lodí kotvy /co není zakázáno je povoleno/, se ZK s chutí pustila do práce, která jí přinesla nakonec velké komplikace. Lodě bez kotev byly označeny, a hrozilo všem DQ. Mezi nimi byla i naše loď. Tímto záležitost ovšem neskončila. Přestože ZK neměla dostatek důvodů pro tento postup, snažili se všichni postižení si kotvy doplnit. Někteří marně. Někteří, mezi nimi i naše loď, dostali trestné body, jiným hrozilo vyloučení ze závodu. K tomu se ještě vrátím.
V další etapě z Hraminy do Piškery se ZK vyznamenala znalostí vlastního vypsání, kdy natropila zmatky s časovým limitem pro dojezd první lodě do cíle. Po protestech na vodě bylo výsledkem to, že bylo použito pořadí v průběžném cíli, a to že závodníci nastartovali motory po hodinách jízdy k cíli etapy. V následující etapě již byl časový limit stanoven na 22,00 hod.
Vrcholným výkonem ZK příštího dne na letošní rallye bylo její rozhodnutí v ?kotevní aféře?. Loď č.24, kpt. Martina Štikara podle něj nesměla odjet z přístavu. Důvod: bez kotev ohrožuje bezpečnost námořního provozu. Bližší zdůvodnění: V případě opravdu silného větru nemůže zakotvit u břehu! ZK ale zároveň nabídla řešení ? posádka si kotvy obstará tím, že pošle do Sukošanu jinou loď, která jí kotvy doveze. Pak přejede do cíle další etapy a odtud se nadále může zúčastnit závodu. To asi ani nemá smysl komentovat.
Nicméně Mistrovství ČR nadále pokračovalo dalším startovním překvapením v podobě návětrné bóje, kterou utvořil motorák těsně před startem. Pole odstartovalo a lodě se vydaly do Vodice. Tam se odehrálo poslední dějství ?kotevní aféry?, když loď č. 24 se podařilo konečně definitivně diskvalifikovat. Kpt. M. Štikar si ovšem ve Vodici kotvy opatřil, a proto se hledaly nové a nové důvody, proč nemůže dále pokračovat. Po několika marných pokusech se jej podařilo vyloučit pro porušení etiky.
Ponechme nyní stranou absurdnost podstaty problému, kdy hmotnost obou kotev je v celkové hmotnosti námořní lodě typu Elan 31/33 zcela zanedbatelná a nepředstavuje tudíž, podle mého názoru, žádnou důležitou výhodu, když kotvy nejsou na palubě a dojdeme nutně k závěru, že se jednalo o účelovou záležitost. Důvod? Tady se neodvažuji spekulovat, ten snad znají jedině aktéři.
Bohužel, ukazuje se, že náš kajutový jachting se nachází momentálně v období sporů, nejasných pravidel a vypjatých emocí. To samozřejmě jinak skvělé atmosféře závodů nepřispívá.
Další etapa se jela do mariny Žut a byla snad nejhezčí. K větru, který závodní pole letos provázel od začátku do konce se poprvé přidalo i Sluníčko, a tak snad kromě nešťastné dvacetčtyřky, která zůstala na břehu, se všichni ostatní mohli radovat z krásného jachtingu.
Na ostrov Žut se závodníci dostali se soumrakem a mnozí využili pohostinnost ostrovní restaurace.
Předposlední etapa byla naplánována do Biogradu. Závodníci ráno vyjížděli do silného juga /cca 15-18m/s/ a křižovali k ostrovu Vrgada, kde byl pomocný cíl umístěn tak nešikovně mezi ostrůvky Gira a V. Vrh, že je jen věcí náhody když zde nedošlo ke kolizím. Pomyslnou čarou mezi dvěma ostrovy, prostorem omezeným navíc mělčinami se silným protiproudem bylo třeba vykřižovat. Takovým místem by rozumný kapitán za daných podmínek neprojížděl bez nastartovaného motoru. Ale závod je závod, a tak všichni riskovali. Na startovní pole mělo za sebou krásnou, dlouhou stoupačku.
Večer v Biogradu proběhla slavnostní večeře. Servírovala se rybí polévka, ryba na ?žaru?, víno, káva, moučník. Tématem č.1 u všech stolů byly závody a v tu chvíli, myslím, všichni zapoměli na spory.
Další den opět foukalo jugo přes deset metrů a závod pokračoval ?okruhovou? etapou v Pašmanském kanálu. Této etapy se některé lodě již neúčastnily vzhledem ke stavu oplachtění, kdy po závodě v silném větru hrozilo při dalším namáhání poškození. Cena, kterou bylo třeba zaplatit za opravu v takovém případě značně překračovala DEM 100,- za jeden metr šití! Takže není divu.
Poslední rozjížďku se tradičně podařilo odstartovat na několikátý pokus a cíl ZK postavila místo u vjezdu do mariny Sukošan ke vjezdu do mariny Zadar. To samozřejmě opět vyvolalo řadu protestů a uvažovalo se i o zrušení rozjížďky.
Večer však nakonec vždy profesionální řečník Vašek Žmolík jinak garant ČNR ČSJ slavnostně vyhlásil výsledky etapy a celého závodu a čtvrtá česká námořní rallye se tak stala definitivně minulostí.
Za naši posádku přeji organizátorům 4. ČNR a Mistrovství ČR v námořním jachtingu mnoho zdaru při organizaci příštího, již pátého ročníku, který, jak všichni doufáme, bude zase o něco lepší.