Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

 
Příjezd po souši
Pro vstup do Slovinska a Chorvatska potřebuje občan České a Slovenské republiky cestovní pas. Děti do 16 let potřebují, nejsou-li zapsány v cestovním pase rodičů, samostatný cestovní pas. Kromě řidičského a technického průkazu je také nutná Zelená karta. Je-li vozidlo při vjezdu viditelně poškozeno, měla by poškození potvrdit celnice na hranici, protože jinak mohou při výjezdu vzniknout potíže pro podezření z útěku řidiče z místa havárie. Ze stejného důvodu musí škodu na karoserii vzniklou v hostitelské zemi potvrdit na místě policie.
Osobní zavazadla a další věci osobní potřeby se smějí dovážet bez cla. Do toho ale nepatří potraviny, které přesahují potřebu na 2 až 3 dny. Bezcelně může např. dospělá osoba dovézt: 1 litr lihovin přes 22 % resp. 2 litry pod 22 % obsahu alkoholu, 200 cigaret nebo 50 doutníků a 50 g parfému. Suvenýry a dárky do hodnoty 350 DM ( tj. asi 6500 Kč nebo 7700 Sk ) jsou také bez cla. Náhradní díly a vybavení pro zahraniční jachty stojící v Chorvatsku se může dovážet bez cla. Přitom je vhodné mít s sebou potvrzení mariny o tom, kde se loď nachází.
Psi a kočky musí mít očkovací průkaz. Očkování musí být při vstupu do země nejméně 15 dnů staré, ale nesmí být starší než 12 měsíců.
Omezená rychlost. Silniční provoz. Nejvyšší rychlost.
V obci: Chorvatsko 60 km/hod., Slovinsko 50 km/hod. Mimo obec: Chorvatsko 90 km/hod., Slovinsko 80 km/hod. Dálnice: Osobní vozy a motocykly v Chorvatsku 130 km/hod, ve Slovinsku 120 km/hod. Obytné vozy do 3,5 t v obou zemích 100 km/hod. Obytné vozy přes 3,5 t a vozidla s přívěsem 80 km/hod. Vozidla musí ve Slovinsku i ve dne jezdit se zapnutými potkávacími světly. Povolený alkohol 0,5 promile. Nouzová telefonní čísla (v Chorvatsku a Slovinsku stejná) Policie 92, záchranná služba 94, havarijní služba 987 nouzové volání.
Přihlašování v místě dovolené.
Všichni turisté se musí v Chorvatsku nechat úředně přihlásit do 24 hodin po příjezdu na místo pobytu. Zanedbání této povinnosti může při případné kontrole způsobit nepříjemnosti. Přihlašování vyřizují mariny pro své hosty bezplatně. Po přihlášení obdrží každý potvrzení o přihlášení (Potvrda o prijavi boravka), které musí uschovat až do výjezdu. Kdo připluje po moři, obdrží tento přihlašovací lístek zpravidla po celním a pasovém odbavení. Ve všech chorvatských letoviscích musí hosté platit lázeňský poplatek a sice podle místa a sezóny mezi 1,2 a 2,8 DM za den za dospělou osobu. Mladiství do 18 let a osoby s průkazem o tělesném postižení platí polovinu. Děti do 12 let lázeňský poplatek neplatí. Majitelé lodí se zaplaceným ročním stáním nyní ve své marině neplatí denní lázeňské poplatky, ale roční paušál 56 DM za loď bez ohledu na početnost posádky. Zaplacení tohoto paušálu ale neosvobozuje od placení lázeňského poplatku v dalších přístavech, navštívených během plavby. Lázeňský poplatek se platí zároveň s poplatkem za přístav. Lázeňský poplatek také může být požadován na oblastech bójí, ležících poblíž obcí.
Příjezd po moři.
Nejen na Jadranu, ale na celém světě platí pravidlo, že při vplutí do teritoriálních vod musí jachta vyvěsit na dobře viditelném místě žlutou vlajku "Q" a národní vlajku navštívené země ( plachetnice mají vlajku hostitelské země pod pravým salingem a žlutou vlajku "Q" pod levým). Pokud možno nejkratší cestou je nutné zamířit k přístavu určenému pro mezinárodní styk, nazývanému Port of Entry nebo celní přístav, a tam se přihlásit. Při přihlášení se úřadům předkládají následující doklady: pasy posádky, licence kapitána, mezinárodní certifikát plavidla vydaný dle předpisů státu, kde je plavidlo registrováno a povinné ručení. Před odplutím je rovněž nutné vyhledat celní přístav. Všechny celní přístavy jsou uvedeny na přehledových mapách.
Lodní doklady. Povolení k plavbě.
Zahraniční lodě nesmějí ve Slovinsku, Chorvatsku a v Černé Hoře plout bez povolení. Úřední povolení se získá při připlutí po moři vyřízením vstupních formalit (viz výše). V ostatních případech je nutné před prvním vyplutím navštívit kapitanát příslušný místu pobytu. Předkládají se následující doklady: pasy posádky, licence kapitána, mezinárodní certifikát plavidla vydaný dle předpisů státu, kde je plavidlo registrováno a povinné ručení. Za povolení se platí a je platné 12 měsíců. V Chorvatsku je poplatek závislý na délce a druhu plavidla (otevřená loď nebo loď s kajutou). Poplatek za povolení k plavbě (stav k prosinci 1999) (směnný kurz v lednu 2000: 1 DM = 3,85 Ku, 1 Ku = 5 Kč, 1 Ku = 5,6 Sk).
Lodě bez kajuty délka 3 - 4m,240 Ku; délka 5 - 6m, 386 Ku; délka 4 - 5m,310 Ku; délka 6 - 7m, 642 Ku; Lodě s kajutou do délky 7m, 770 Ku; délka 11 - 12m, 1367 Ku; délka 7 - 8m, 889 Ku; délka 12 - 15m, 1568 Ku; délka 8 - 9m, 1009 Ku; délka 15 - 20m, 1833 Ku; délka 9 - 10m, 1128 Ku; délka 20 - 30m, 2081 Ku; délka 10 - 11m, 1248 Ku; přes 30m, 2402 Ku.
Sleva.
Výše uvedený poplatek se skládá z poplatku za bezpečnost plavby a z poplatku za údržbu majáků. Od r. 1997 získávají majitelé lodí za každé prodloužení povolení k plavbě slevu 10 % z poplatku za bezpečnost plavby. V roce 2000 se tedy dá pro tento poplatek získat sleva až 40 %. Protože se poplatek za bezpečnost plavby na celkových poplatcích za povolení k plavbě podílí 70 %, obnáší celková sleva 7 až 28 %.
Lodní známka.
Spolu s povolením k plavbě se získá trojúhelníková samolepka, kterou je nutné přilepit na dobře viditelné místo na palubě. Povolení nepotřebují čluny bez motoru kratší než 3 m a záchranné čluny, používané výhradně pro přepravu mezi jachtou na kotvě a břehem. Používá-li se záchranný člun pro delší plavby, musí být uveden v povolení k plavbě jachty (kopii nutno mít v záchranném člunu u sebe). Také v Černé Hoře jsou poplatky za povolení poměrně vysoké, zatím co ve Slovinsku se platí jen několik DM na údržbu majáků.
Průkaz k řízení plavidla.
Ve slovinských, chorvatských a černohorských vodách je pro čluny s motorem přes 4 kW a pro plachetnice delší než 3 m nutný Mezinárodní průkaz pro pobřežní plavbu vydaný Ministerstvem dopravy ČR nebo SR nebo českou nebo slovenskou Státní plavební správou nebo průkaz vydaný uznávaným jachtařským svazem. Pro všechny motorové lodě (s vyjímkou záchranných člunů) a pro ostatní lodě delší než 3 m se vyžaduje mezinárodní lodní osvědčení vydané Ministerstvem dopravy nebo Státní plavební správou. Lodě, pro které je nutný průkaz k řízení plavidla, musí být pojištěny povinným ručením. Pojistíte-li na odpovědnost svoji loď přímo v Chorvatsku, obdržíte jako doklad o pojištění tzv. modrou kartu.
Crewlist (seznam členů posádky)
Crewlist je důležitý dokument, který je třeba mít s výše uvedenými doklady vždy na palubě. Musí v něm být uvedeny všechny osoby na palubě křestním jménem a příjmením, datem a místem narození a číslem pasu. Při každé změně ve složení posádky se musí crewlist vždy okamžitě změnit a nechat orazítkovat na kapitanátu. Jedna kopie crewlistu zůstává na kapitanátu. Pro malé otevřené čluny se crewlist zpravidla nevyžaduje (rozhoduje o tom kapitanát). Pozor! Častá výměna kapitána nebo posádky vyvolává nedůvěru úřadů. Pracovník kapitanátu může v případě podezření vyžadovat písemné prohlášení před chorvatským notářem, že se jachta necharteruje. Pronajímání jachty nebo přijímání platících hostů je přípustné jen s příslušnou licencí. Porušení tohoto předpisu se přísně trestá. Při přebírání charterové jachty je nutné dbát, aby měla charterovou licenci, povolení k plavbě a doklad o pojištění. Na charterovaných jachtách musí být povinně radiostanice a alespoň jeden člen posádky musí mít příslušné osvědčení radiotelefonisty (v Čechách ho vydává Ministerstvo dopravy a spojů - Český telekomunikační úřad, na Slovensku Telekomunikačný úrad Slovenskej republiky).
Výbava.
Lodě, pro které je požadován průkaz k řízení, musí být na Jadranu vybaveny minimální výbavou, předepsanou v domovské zemi.
Pobřežní hlídka Předpisy, které se často porušují.
Nejvyšší povolená rychlost je v zátokách a přístavech 4 až 8 uzlů. V úzkých průlivech a také na řekách Zrmanja a Krka je zakázaná plavba na vodních skutrech. Motorové čluny a skutry musí zachovávat vzdálenost od břehu nejméně 250 m. Pro ostatní lodě je nejmenší vzdálenost od břehu 50 m. Zakázáno je vyhazování odpadků přes palubu.
Chorvatská pobřežní hlídka od r. 1998 zasahuje stále častěji proti přestupkům na vodě. Kontrolní plavby provádí také v civilních člunech.
Sportovní rybolov.
Cizí státní občané se mohou věnovat rybolovu na udici nebo harpunou pouze po zakoupení povolení k rybolovu. Povolení se dá koupit na kapitanátu, v cestovních kancelářích nebo ve sportovních rybářských družstvech a může být jednodenní (40 Ku), víkendové (100 Ku), týdenní (150 Ku) a měsíční (300 Ku). Pro rybolov na Kornatech je nutné získat povolení Správy národního parku v Murteru.
Potápění.
Pro potápění s dýchacím přístrojem je nutné povolení (Ronilačka iskaznica), které se dá koupit na potápěčských základnách a vydává ho Chorvatská potápěčská federace. Povolení platí 12 měsíců a stojí 100 Ku. Také pro podmořský lov s harpunou se vyžaduje povolení. Zakázaný je podmořský lov s dýchacím přístrojem. Zakázané je potápění pro starověké předměty. Pro Kornaty je třeba doplňující povolení k potápění od Správy národního parku v Murteru. Aktuální informace o potápění se získají mj. od Chorvatského svazu potápěčů Pro Diving Croatia, Dalmatinska 12, HR-10000 Zagreb, Internet: http://www.diving.hr/. Na základě politováníhodných případů se uvažuje o opětovném zpřísnění předpisů pro potápění, které byly před několika lety liberalizovány.
Uzavřené oblasti.
Od rozpadu Jugoslávie je v chorvatských vodách jen jedna uzavřená obast, a to na západní straně ostrovů Brijuni. Ve Slovinsku nejsou žádné. V Černé Hoře je v oblasti Kotorské zátoky několik uzavřených oblastí, označených na místě žlutými tabulemi.
Před chorvatským pobřežím jsou oblasti sporadicky využívané pro střelbu a pro manévry, které jsou všechny vyznačené na mapě na dvojstraně 4 - 5. Při cvičeních, která probíhají zpravidla v zimním období, jsou tyto oblasti uzavřeny hlídkovými čluny. Kromě toho na manévry upozorňují pobřežní vysílací stanice ve svých pravidelných varováních.
Námořní bunkry.
U dřívějších námořních bunkrů, nacházejících se v několika zátokách, mohou sportovní lodě přistávat a používat je. Poskytují stinná a chladná stání na hloubce asi 4 m. Plachetnice se stěžněm vyšším než 8 m již do štol ve skále nemohou, mohou se ale vyvázat na vjezdu na jednom z obou postranních betonových nábřeží. Nacházejí se u Božavy (Dugi Otok), na jižním pobřeží Brače západně od Bolu, severně od přístavu Vis a v západní části ostrova Lastovo. Bunkry jsou v tomto průvodci vyznačeny.
Mariny.
V Chorvatsku je nyní asi 40 marin, z nichž 21 vlastní Adriatic Croatia International Club (ACI). ACI je z 90 % státní podnik, který ještě nebyl privatizován. Ústředí podniku je v Opatiji na adrese: Adriatic Croatia International Club, M. Tita 221, HR-51410 Opatija tel. 051-271288, fax 271824, e-mail: aci.club@ri.tel.hr Ostatní mariny mimo ACI jsou sice většinou nezávislé firmy, ale ne všechny skutečně nezávislé jsou. Většina ostatních marin je silně zadlužená a jsou buď pod kontrolou státní správy nebo banky. Jen málokterým se již podařila privatizace.
Ceny.
Ceny v marinách jsou různé a to i v rámci ACI. Tak může v současné době stát denní stání pro jachtu o délce 10 m od 33 do 67 DM plus lázeňské taxy za posádku. Ještě větší jsou rozdíly cen ročních stání. Rozpětí cen pro jachtu o délce 10 m zde dosahuje od 1413 DM až k 5368 DM. Za katamarany se ve všech marinách připlácí 50 %, v marině Kornati v Biogradu dokonce 60 %. Místo v marině se musí uvolnit následující den nejpozději do 14 hodin, jinak se účtuje další den. Slevy Při předložení smlouvy s ACI se pro vlastníky jachet s předplaceným ročním stáním v ACI marinách snižuje cena denního stání v ostatních ACI marinách o 10%. Téměř všechny ostatní mariny mimo ACI poskytují svým ročním zákazníkům vzájemně rabat 10 % z ceny denního stání. Většina marin vydává přibližně od poloviny ledna své aktuální ceníky.
Přístavy a zátoky
Ve veřejných přístavech na pevnině i na ostrovech je také nutné platit přístavní poplatky. Před sezónou a po sezóně to často odpadá, protože se obcím nevyplatí zaměstnávat mimo sezónu pokladníky. Denní poplatky v těchto přístavech - mnohé mají nyní stání pro jachty s muringy s přípojkami vody a el. proudu - činí od 2 do 5 DM za metr délky lodi plus lázeňský poplatek. Téměř vždy platí: v hodně navštěvovaných přístavech musí člověk sáhnout hlouběji do kapsy. Uvazuje se většinou nikoli podélně, ale k molu či nábřeží přídí nebo zádí.
Vyvazovací bóje.
V některých zátokách, zvláště v ostrovní oblasti mezi Ilovikem a Žirje, jsou vyvazovací bóje pro jachty, za jejichž použití se platí. Tyto bóje provozují soukromníci, kteří k tomu musí mít státní koncesi. Poplatek za použití bóje se většinou řídí podle velikosti lodě. Činí asi 1,2 DM za metr délky lodi a den. Jsou-li bóje v blízkosti obce, může kromě toho být požadována také lázeňská taxa.
Kotevní bóje.
Velikost a váhu kotevního závaží k bóji předepisuje úřad, který bóji povoluje. Je ale třeba vzít v úvahu to, že hmotnost závaží z betonového bloku o váze asi 700 kg se pod vodou vlivem vztlaku zmenšuje asi na polovinu. Dá se vycházet z toho, že kotevní síla řádně upevněné bóje končí pro jachtu o délce 10 metrů při větru 9 Bf, pro jachtu o délce 15 m už při větru 7 Bf. V praxi sice mnoho kotevních bójí vydrželo při mnohem silnějším větru, ale spoléhat se na to nedá. Před Zapuntelem (ostrov Molat) vzdorovala např. v dubnu 1997 12 m dlouhá plachetnice, stojící na bóji, bóře o síle orkánu, dokud se dvojité úvazy jachty nepřetrhly. Jsou ale známy případy, ve kterých bóje odpluly i s lodí i při slabém větru, protože se uvolnila závěsná oka. Ne vždy je v takových případech na vině nedbalost provozovatele bójí. I sabotáž může někdy hrát svoji roli. Po vyvázání na bóji je tedy dobré podle možností situaci pod vodou zkontrolovat. Velmi neuspokojivé je, že za případné škody, způsobené vyvázáním na vadné bóji, odpovídá kapitán a ne vlastník bójí. Uvazuje se zásadně za ocelový kruh pod bójí. Znamená to, že po připlutí k bóji ji musíte vyzvednout z vody, abyste mohli protáhnout lano kruhem pod bójí. Když je lano mezi bójí a betonovým blokem příliš napnuté, představuje to těžkou dřinu. Příkladná je v tomto směru oblast bójí před Ilovikem, kde jsou na bójích již v dolních kruzích upevněná lana. Kdo stojí v zátoce s bójemi raději na vlastní kotvě, měl by vědět, že provozovatelé bójí jsou vlastně nájemci zátoky a mohou tedy i od něj požadovat poplatek. Jiné informace jsou nesprávné.
Zátoky s kotvišti.
V chorvatských vodách jsou stovky zátok s kotvišti (bez bójí), které se mohou používat, mimo národních parků, bez omezení a bezplatně. Kotvení vyžaduje i při zdánlivě stabilním počasí největší péči, protože žádná zátoka neposkytuje úplnou ochranu. Bouře může vytrhnout kotvu i v zátoce, která je téměř obklopená pevninou. Proto vznikají na jachtách v hodně navštěvovaných zátokách s kotvišti (např. Solina u Puly a Krivica na ostrově Lošinj) vždy znovu značné škody. Po zakotvení v zátoce se často přivazuje záď lodi dlouhým lanem ke břehu tak, aby toto lano drželo záď proti větru a kotva loď jenom jistí proti otáčení.