Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

 
Jaké však bylo naše překvapení, když jsme se dostali k moři. ,,Už jsou zase tady?? zvolali jsme skoro jednohlasně. Letos jsme se na ně připravili, fotoaparát a potápěčské vybavení bylo nachystané k použití. Nyní jsme byli svědky něčeho velice neobyčejného, mohli jsme pozorovat fascinující svatební tanec sépií.

Tento rok se nám sépie trošičku opozdili. Jezdíme na jedno místo, kde jsme je mohli pozorovat již dříve. Viditelnost je velice dobrá, přesto musíme být velice opatrní, abychom je nevyplašili. Snažíme se k nim přiblížit co nejblíž. Je to něco úžasného,srdce mi tluče jak na poplach,něco tak hezkého jsem ještě neviděl. Trochu mi to připomíná můj první ponor, také jsem byl velice okouzlen. Ze zadu se jeví sépie jako nějaká korpulentní baletní tanečnice, které trošku těsně sedí trikot. Při podrobnějším pozorování se tito mořští živočichové odhalili jako elegantní plavci. Tento čas ,,nosí tygří oděv??. Toto tygří znamení se intenzivněji a s větším kontrastem projevuje u samečků jak u samiček. Což potom ten vícebarevný měnivý lesk na břiše, jednou bílé, potom zase zelené nebo fialové.
[obr1] Právě pozorujeme párek, samička se horlivě snaží odložit svá vajíčka a sameček čeká zatím v ústraní. Opět se pomalu přibližujeme k páru sépií. Opatrně zaujmeme naše místa opodál a zajistíme si dobrou pozici a ten nejlepší úhel pohledu. Samička se neustále opakovaně pohybuje dopředu, aby pomocí chapadel vyloučila jedno vejce za druhým, která spojuje do snůšky. Tato snůška může obsahovat 200 až 300 vajec. Po vyloučení každého vejce dělá sépie kratičkou přestávku. Tudíž celková doba kladení vajec může trvat hodiny. Náhle jsem zpozoroval jednu osamělou sépii, která se k nám blížila. To zvíře mi nejprve obejmulo chapadly blesk a potom cílevědomě zamířilo k našemu páru. Partner naší inkoustové dámy se najednou stal velice aktivní, otočil se, v mžiku změnil barvy, zlostí zbělel a hrdě se postavil konkurenci. Samička zjevně nejevila zájem o soupeřící samečky, naopak ji zaujalo sklo z mé masky. Zvědavě a nebojácně se na nás dívá. Náhle se za ní objeví náš sameček, ochranně rozpíná chapadla přes svou vyvolenou a snaží se zabránit, abych ji něco zlého udělal. Po chvíli odplouvají pár metrů dál, aby pokračovali ve výtěru.Vajíčka na šňůrce vypadají jako hrozen. Normálně jsou vajíčka světlá, ale inkoust dospělých sépií je zbarvuje téměř dočerna. Několik metrů od nás se stará další skupinka sépií o potomstvo. Sameček to má poněkud těžší, protože hned dva další se mu snaží dostat do revíru. Vzrušením je celý bílý a pokouší se rychlými pohyby odehnat vetřelce. My se vracíme k původnímu páru, který je ještě při pokládání vajíček. Začal jsem fotit, při prvním záblesku se mírně vyplašily, ale brzy si přivykly. Manželka si všimla, že kdykoli jsem si nachystal fotoaparát sépie instinktivně přivřeli oči. Párkrát jsme to ještě vyzkoušeli a pořád se stejným výsledkem.
Čas, který sépie mají k páření je poměrně krátký, trvá pouze 5 týdnů, a ty j sou bohužel už pryč. Třetí den jsou také veškeré sépie pryč, k fotografování nám zbyly jen vajíčka. Po chvíli jsme zahlédli něco zvláštního. Na dně ležela sépie a na zádech měla vyobrazenou bílou kresbu ve tvaru péra. To znamená, že tato sépie zemře. Přinejmenším polovina všech sépií, které jsou ve věku jednoho, nebo dvou let po páření umírají. Samičky se nedožijí toho, aby viděly, jak jejich mláďata rostou. Ale i samečci umírají v roce páření.
Asi dva měsíce po nakladení vajec se klubou mláďata, která se musejí hned ukrývat před nebezpečím. Po vylíhnutí jsou mláďata sněhobílá a téměř 1 cm velká. Za několik sekund po vylíhnutí umějí vylučovat inkoustovou barvu, ukrývat se a měnit zabarvení podle okolí. Jen málo z nich dosáhne dospělosti a stáří, kdy se i oni mohou pářit. Když se přiblíží zima, odplují mladé sépie do teplých moří. Když budeme mít štěstí (my a sépie také), tak se příští rok uvidíme znovu.
[obr2]

Teď ještě pár slov o sépii jako samotné:

Sépie obecná
Sepie officinalis je měkkýš a patří mezi hlavonožce ( Cephalopoda). Tělo sépie je v porovnání s olihní více zploštělé a kratší. U sépie se tělo nachází ve vápenné schránce, kdežto u olihní je vápenná schránka velmi zredukovaná a nachází se uvnitř těla. Tělo je olemováno pohyblivými ploutvemi. Chapadla s přísavkami sedí na hlavě (odtud hlavonožci) a objímají zobák podobný jako u papoušků. Rychlého pohybu dosahuje sépie na principu zpětného odrazu. Přitom vytlačuje vteřinovou rychlostí pomocí svalového trychtýře vodu z tělní dutiny. Ploutve slouží pouze ke stabilizaci.
Vysoce vyvinuté a příbuzné obratlovcům jsou oči hlavonožců, které mohou od sebe rozlišit tvary a barvy. Tato schopnost je důležitá při hledání potravy.
Sépie mění bleskurychle své zabarvení a povrchovou strukturu. Tím se přizpůsobuje dokonale svému okolí, nebo signalizují zvláštní nálady. Také tekutina inkoustové barvy, která je vylučována v nebezpečí, je účinnou obrannou metodou, protože během toho co se útočník snaží chytit tmavý oblak, podaří se sépii uprchnout.