Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

 
Dosud objevil sedm lodí, které pocházejí ze 14. až z poloviny 19. století. Nezískal pouze cenné památky, ale vyvolal také zájem o to, co spočívá na dně moří v jižní Asii, píše časopis Newsweek. Sjöstrand a jeho tým objevili loď Turiang, patrně čínského původu, asi 185 kilometrů od malajsijského pobřeží v hloubce 43 metrů. Přestože rybářské vlečné sítě značně poškodily její palubu, pod ní ležely hromady keramiky z Číny, Thajska a Vietnamu. Náklad byl zabalen jednotlivě, což znamená, že loď pravděpodobně obeplula několik přístavů, než skladovací prostory zaplnila. Skutečnost, že vrak pochází z poloviny 14. století, dokazuje, že jihoasijští hrnčíři usilovně soupeřili s čínskými dílnami, než čínský císař dynastie Ming Chung-wu v roce 1371 zakázal soukromý obchod mimo území Číny.

Na dně moře toho leží mnohem více. Plavidla z Číny, Jávy a Indie sem plula za obchodem pravidelně s monzunovými větry nejméně od desátého století. Převážela všechno možné - od nádob přes koření až po solené ryby. V regionu bylo už nalezeno více než 30 lodí a mnohé další na své objevitele teprve čekají. Vraky mají neocenitelnou hodnotu při zaplňování mezer v historii. Každý z nich poskytne konkrétní pohled na určité období. Sedm Sjöstrandových vraků skýtá přesvědčivé důkazy o tom, že regionální obchod, oproti velkým obchodním cestám dokumentovaným v čínských a arabských záznamech, patřil mezi důležité aktivity. Náklad místních obchodníků ukazuje, že obyvatelé jižní Asie dávali přednost tradiční světle zelené keramice a měli menší zájem o modrobílé zboží, které tolik vyhledávala Evropa od 16. století.
Námořní archeologové ale nemají příliš mnoho času. Pokroky v sonární technologii, které umožnily najít vraky lidem jako Sjöstrand, jenž se o své znalosti i poklady dělí s malajsijskou vládou, znamenají také snažší přístup pro lupiče. V regionu zároveň vzrostl komerční rybolov, využívající především vlečné sítě, které pročesávají mořské dno. Sítě poškozují povrch vraků, ničí vzácný náklad i stožáry vyčnívající z trupu lodi, podle nichž by je mohli potápěči identifikovat. Vyzvednutí pokladů z mořských hlubin není snadnou záležitostí. Viditelnost na místě nálezu je často nulová kvůli silným větrům a potápění do hloubky je v Jihočínském moři možné pouze během dvou krátkých období v roce. Obtížné je i samotné určení polohy lodi.

Sjöstrand, který se začal zajímat o keramiku před více než 20 lety, kdy pracoval jako komerční námořní inženýr v Singapuru, začal pátrat po vracích počátkem 90. let minulého století. Rozhodl se hledat v úzkém pruhu poblíž východního pobřeží malajsijského poloostrova, kudy vedly kdysi rušné námořní cesty. Během prvních dvou let našel jenom odpadky a potrubí. Měl však dost úspor a vůle na to, aby pokračoval. Pomohlo mu, že místní rybáři byli často schopni určit oblasti, kde do svých sítí zachytili keramické střepy. Nakonec měl štěstí. "Když se jednou rozhodnete něco dělat, pak se nezastavíte, dokud neuspějete," popisuje Sjöstrand své počínání. Část nalezených předmětů, 30 procent, obdrží na základě dohody malajsijské národní muzeum, protože většina vraků se nachází v malajsijských výsostných vodách. Sjöstrand si ponechá zbývajících 70 procent "úlovku". Švéd současně školí pracovníky muzea v námořní archeologii a podílel se také na vzniku skvělé expozice, která vystavuje náklad z deseti vraků.

"Malajsie leží na křižovatce námořního obchodu regionu, ale naše vláda nemá tolik peněz na podmořskou archeologii," říká Adi Taha z malajsijského ministerstva pro muzea a památky. Spolupráce s lidmi jako je Sjöstrand je jediným způsobem, jak vynést předměty na povrch. Sjöstrand financuje svoji činnost tím, že značnou část nalezených misek, talířů, džbánů, čajových konvic a lžic prodává muzeím a soukromým sběratelům. Přestože vlastní velkou sbírku keramiky, kterou nashromáždil za uplynulá dvě desetiletí, kousky vyzdvižené z vraků patří mezi jeho nejoblíbenější. "Pro mě má mnohem větší hodnotu věc, o které přesně vím, odkud pochází, a jejíž historii mohu poskládat dohromady." To nejlepší možná ještě přijde.

V roce 1511 se v Malackém průlivu potopila portugalská loď Flor de la Mar plná kořisti, která byla uloupena bohatému malackému sultánovi. Počátkem 90. let utratil indonéský záchranný tým milióny dolarů ve snaze toto plavidlo vypátrat. Odhaduje se, že vrak má hodnotu několika miliard dolarů ve zlatě, drahých kamenech a dalších artefaktech. Indonésané nenašli téměř nic a nakonec své pátrání ukončili. Ale vrak stále leží na dně moře a čeká na své objevení. Pokud se ho ovšem nezmocní lupiči.